Počet postav
Elf (10)
Bílý mág (8)
Rituální mág (9)
Vlkodlak (18)
Upír (14)
Temný elf (2)
online
Informace o lokacích
Část Aerie, která má největší hustotu obyvatel. Mnohá města i vesnice se nachází právě zde, a drtivá většina
z nich patří pod království. Zemědělství, chovatelství, těžba i rybaření – Daerie nabízí vše, co běžným lidem
stačí ke štěstí. Není divu, že je tato část země brána coby za ekonomicky nejsilnější a nejstabilnější. Jak je
známo, lidé se dokážou přizpůsobit nejlépe ze všech ras. A právě lidi mají ve zdejším kraji největší zastoupení.
Obvyklé rasy: Člověk, Bílý mág
Významná společenství: Království, Řád Světla
Situace: Ač je v Daerii střet náboženství, cíle obou významných společenství jsou téměř totožné. Právě proto panuje v tomto území mír a klid.
Nebezpečí: Nízké. Největší nebezpečí se ukrývá mimo obvyklé cesty v pralese na východě země –
díky velikosti lesa se zde nachází různé nelegální osady banditů. Během úplňku je prales a jeho okolí nebezpečné
také – loví zde totiž vlkodlaci ze smečky Gadwyn i upíři z řad přívrženců.
Rozloha: Velikostí je Daerie srovnatelná s ostatními částmi země, z jednoho konce na druhý se lze
dostat pomocí jízdního zvířete za týden cesty.
Podnebí: Daerie se pyšní klasickým podnebím, které je obvyklé v mírném pásmu. Střídají se zde 4
roční období: Jaro, léto, podzim, zima. Zatímco letní teploty dosahují kolem 39°C, v zimě zde může být až -10°C.
Daerie je známá svým suchem a vysokou teplotou během letních dní.
Hlavním a největším městem Aerie je jistě lidské město Ailmar, umístěné na severu země, v Daerii. Jak je
z názvu patrné, město patří přívržencům krále, který ve městě žije se svou rodinou, a to konkrétně
v zámku Lithea, v Opálové části města, obehnané hradbou. Celé město je rozděleno na mnoho částí. Od
Chudinských oblastí, kde občané žijí ve skromných příbytcích za hradbami měst, přes Kupecké čtvrti,
určené k obchodům, až po Královnino město, kde sídlí bohatší občané této země. Do samotného města míří
většina surovin z celé Daerie – ať už se jedná o dřevo, rudu železa či zemědělských plodin. Občané zde
se řídí.
královským zákoníkem
Obyvatelstvo: Ve městě žijí tisíce obyvatel, a to zejména lidé. V hojném počtu se zde
však nachází i vlkodlaci, elfové, i bílí mágové. Upíři, kteří mají povolení pohybovat se ve městě,
nejsou zde obyvateli moc vítáni, proto se jich zde nachází téměř zanedbatelné množství.
Vstup: Pro vstup do města slouží brány, kudy prochází sem a tam stovky jedinců. Brány
jsou střeženy zkušenou stráží, která dokáže odhalovat příslušnost rasy – kontrola však probíhá
namátkově, a i pro nepřítele krále je možné se do města dostat. Za nepřítele krále, kteří mají
nepovolený vstup do města, se považují hledaní zločinci, rituální mágové a upíři. Ti mohou do města
vstoupit pouze v případě, že vlastní speciální předmět „zlatý lístek“, který poukazuje na důvěryhodnost
jedince. Pokud bude nepřítel krále při vstupu do města či ve městě chycen, bude neprodleně zatknut.
V případě nespolupráce bude okamžitě stráží popraven. Kontrola také probíhá při vstupu do Opálové části
města, a do zámku Lithea. Při vstupu do zámku je zakázáno nosit zbraň, a při jednání s králem či se
členy jeho rodiny bude dotyčný v doprovodu stráží.
Zločinnost: Navzdory tomu, že je město obrovské, kriminalita se zde udržuje na nízké
úrovni. Stráže kontrolují pravidelně ulice měst, při čemž bezpečnosti napomáhá i široká hradba
oddělující město od zbytku světa. Kriminalita je však v každé části města jiná – v chudinské čtvrti není
neobvyklá, avšak ve čtvrti bohatších je skutečně raritou. Stráž samotná je také rozdělena dle
kvalifikace do různých oblastí, od čeho se také odvíjí jejich vybavení. Mezi stráží se mohou objevit
krom lidí i vlkodlaci či bílí mágové.
Známé tváře: Obyvatel města Ailmar jistě pozná jménem i tváří zmíněné obyvatele Ailmaru:
Král Ailmar I. – Vládce města Ailmaru i celého království
Princezna Leoryn – Korunní princezna a budoucí královna
Tabitha Hamartia – Vlkodlačice a správkyně města Ailmar
Raven Zathae – Alfa vlkodlačí smečky a vlastník sídla Zathae, Ailmarské vlčí rezidence
Ohromný hrad v bílých horách z bílého kamene poskytuje už od pohledu pocit bezpečí. Tento hrad je obýván
Bílými mágy, a to zejména členy společenství Řádu Světla. Hrad Avolire nebyl nikdy v minulosti dobit, a
vysloužil si tak přezdívku „věčný“. Poloha hradu má význam spíše duchovní, nežli strategický – dle
legendy zde byl spatřen sám Spirit, který položil základ této pevnosti. Ve vzduchu zde krom mrazu visí i
zvýšená magická energie, kterou bílí mágové mohou libovolně využívat. Zásoby do hradu míří primárně
z vesnice Ethos. Obchodní cesta vede však i k Ailmaru, kde nabízí mágové posvěcené zbraně, vědění, či i
své léčitelské schopnosti. Na území hradu platí
//pravidla Řádu//
a každé jejich porušení se trestá dle míry prohřešku.
Obyvatelstvo: Ve hradu sídlí desítky bílých mágů, a to zejména z Řádu Světla. Najde se tu
i mnoho lidí, kteří se k řádu hlásí také. Ač je zde možné narazit na několik elfů, nalézt zde vlkodlaka,
upíra či rituálního mága je takřka nemožné.
Vstup: Do hradu Avolire je náročné se dostat, brána je téměř neustále zavřená. Je
otevřena pouze členům Řádu, či jejich spojencům. Do hradu se však může zatoulat i pocestný, či jedinec,
který žádá o audienci či pomoc. V tomto případě je přístup umožněn, při čemž návštěvníka doprovází
minimálně jeden člen Stráže. Tento návštěvník je také povinen zanechat své zbraně u hradní brány.
Zločinnost: Ve hradu zločinnost prakticky neexistuje. Ve velkých síních a při zasedání
planou svíčky míru, zajišťující klid a chladnou hlavu při významném rozhodování. O bezpečnost se stará
pevná hradba, na jejichž cimbuří stále bdí hlídka. Stráž prochází i chodby hradu samotného. Při vstupu
do Avolire je vždy ověřena rasa, k čemuž napomáhá magie bílých. Součástí hradu je samozřejmě i věznice,
ta však většinou zeje prázdnotou. Díky chladu se jedná o dosti nepopulární místo.
Známé tváře:
Lorin Kepp – Zvaný „zářivý“. Okřídlený paladin, vůdce Řádu Světla
Margareth Modest - Arcimágyně Řádu Světla, Lorinova pravá ruka, Velitelka Bílých Mágů
Gerald Amara - Druhý Arcimág Řádu Světla, Lorinova levá ruka, Kapitán Gardy
Vesnice poblíž ledových hor je významná hlavně pro hrad Avolire, kam jdou mnohé suroviny i plodiny ze
zdejších polí. Ve vesnici sídlí rodiny bílých mágů, či i členové Řádu Světla, kteří se odmítají
sdružovat mezi kamennými stěnami hradu. Vesnice samotná je o něco větší, než vesnice jiné – nachází se
tu i několik kostelů, náves či budovy, které by mnozí hledali spíše ve městech, než na vesnici. Zaměření
Ethosu je různorodé – nachází se tu od dlouhých polí přes chov dobytka až po lesy, ve kterých sídlí
divoká zvěř k lovu. Ačkoliv ve vesnici se přebíjí dvojice různých vyznání, lidé se zde vzájemně
respektují.
Obyvatelstvo: Ve vesnici žijí stovky lidí, tvořící tak většinovou část zdejší populace.
V hojném zastoupení se zde naleznou i bílí mágové – a to především vysloužilí či bývalí členové Řádu
Světla. Není neobvyklé ve vesnici potkat ani vlkodlaky, kterým vyhovují zdejší chladné podmínky. Jejich
zastoupení je ale malé.
Vstup: Vesnice je otevřená, není zde žádná brána, která by znemožňovala vstup pocestným.
Stráž, kterou tvoří bílí mágové z Řádu Světla, však provádí namátkovou kontrolu, při čemž si ověřuje
rasu. Rituální mágové či upíři mají do Ethosu zakázaný přístup.
Zločinnost: Díky tomu, že většina obyvatel je nábožensky založená, se drží zločinnost na
velmi malé úrovni. Občas se zde objeví malé krádeže v podobě několika peněz, cenností či jídla, jedná se
však o opravdu ojedinělé případy. Ohrožení života či nájezdy banditů zde nehrozí. Na pořádek zde dohlíží
stráž v podobě bílých mágů, jejich počet činní několik desítek.
Známé tváře:
Stille Nahr – stařičký starosta Ethosu
Jedna z vesnic, která byla během Věčné Tmy vylidněna. Nyní byla poskytnuta coby útočiště pro upíry, kteří se
utrhnuli od monarchie a sklonili svoji hlavu před králem. Pravá lokace je pro mnohé neznámou, ten kdo však skutečně
hledá, umístění vesnice skutečně nalezne. Stoupenci, jak si upíři pod královskou vlajkou říkají, však nevybudovali
v lidech přílišnou důvěru, a lidé se jich stále straní. Každý z obyvatel nese zlatý lístek, který poukazuje na
spojenectví s králem. Do Tospe míří obchod především s krví, a to konkrétně krví z dobrovolníků či vězňů. Obyvatelé
vesnice za místo k životu mají za úkol střežit severní hranici Daerie a napomáhat rozkvětu království. Není divu, že
zdejší upíři se musí řídit královským zákoníkem.Ł
Obyvatelstvo: Ve vesnici žijí desítky upírů. Nejsou zde neobvyklí ani lidé, ať už z řad dobrovolníků
či rodin, ke kterým upír před proměnou patřil. Jiné rasy se zde nenachází.
Vstup: Vstup do vesnice Tospe je velmi náročný. Je třeba projít přes přísnou kontrolu stráží, při
čemž je potřeba udat pádný důvod ke vstupu samotnému, při čemž jsou zde přítomní i bílí mágové. Vlkodlaci mají
přístup do vesnice zcela odepřen.
Zločinnost: Zločinnost v samotné vesnici se drží na nízké úrovni. I tak jsou zde mnohdy řešeny
nejrůznější incidenty – jedná se hlavně o sabotáže z řad lidí, kteří projevují nespokojenost se spojenectvím
s upíry. Nejčastěji se jedná o malé požáry, či o házení kamenů do oken. Není neobvyklé, když upír napadne z hladu i
lidského obyvatele vesnice – toto se děje nejčastěji během úplňku. Stráž se zde skládá jak z královských rytířů, tak
i z důvěryhodných jedinců z řad Stoupenců. Samotná hlídka tu neudržuje pouze pořádek, ale také nabírá funkci
kontroly a dohledu nad upíry.
Známé tváře: Chaos Moon – Starosta vesnice a vůdce Stoupenců
Alexis Van Luc – místostarostka a pravá ruka Chaose Moona
Malé město, které páchne rybami, je známé po celé zemi. Nachází se tu největší přístav v celé Aerii, a
mnoho obchodních lodí z jiných zemí míří právě do těchto končin. Město živí také lov ryb a samozřejmě
výroba lodí. Irragin patří mezi města královská, a i zde platí královské zákony. Celé město rychle
vzkvétá, a navzdory zápachu ryb a levné kořalky lze zde najít mnohé. Hospody, nevěstince… A to je
vlastně vše, co námořník potřebuje k životu.
Obyvatelstvo: Ve městě se nachází hlavně lidé, kterých tu žije několik stovek. Není
však neobvyklé zde vidět elfy či bílé mágy – ti sem zavítají však hlavně za obchodem, žije jich tu velmi
malé množství. Vlkodlaci se díky zápachu městu vyhýbají, lze je zde spatřit ojediněle také.
Vstup: Město je zcela otevřené, po obvodu se nachází strážní věže. Probíhá namátková
kontrola. Odpůrci krále ve městě nemají žádné zastání. Vstup je tedy povolen pouze lidem, elfům, bílým
mágům, vlkodlakům či těm, kdo vlastní bílý lístek.
Zločinnost: Díky obchodnímu duchu města je zde zločinnost na denním pořádku. Jedná se
nejčastěji o krádeže, černé pasažéry či pašeráky. Není neobvyklá ani rvačka, a to hlavně mezi opilci.
K vraždě však dochází opravdu zřídkakdy. Na celé město dohlíží větší množství královských vojáků –
Irragin je významný z hlediska ekonomiky, udržování pořádku je tedy důležité.
Známé osoby:
Irriel Niah – Mladá starostka města, neteř krále Ailmara I.
Rodina Blackwell – významná šlechtická rodina obchodníků
Mnoho osamělých usedlostí napříč celou Daerií, ke kterým neodmyslitelně patří ohromná pole či prostorné
ohrady plné zvířat. Ačkoliv se nejedná o vesnice, mnoho budov zde k dohledání jistě je – od stájí, přes
sklady, sýpky i stodoly. Jak se dá čekat, úroda z těchto usedlostí živí celou Daerii, a mnohé plodiny se
vyváží i za hranice. Jak je u Daerie obvyklé, i zdejší usedlosti se řídí podle královských zákonů.
Obyvatelstvo: Populace u farmářských usedlostí je různorodá, co se týká počtu. Mnoho
nádeníků i rolníků však sem cestují z okolních vesnic, a proto se pohybuje populace zde v desítkách.
Pracují zde zejména lidé, lze však jistě spatřit ojediněle i rasu jinou, jako je elf či bílý mág.
Vlkodlaci o farmaření zájem většinou nemají.
Vstup: Usedlosti jsou zcela otevřené všem návštěvníkům, kteří patří ke králi, či jeho
spojencům. Kontroly rasy zde však nehrozí.
Zločinnost: Nízká, krom plodin zde není nic moc co ukrást. Na pořádek zde dohlíží několik
strážných, kteří mají pouze základní výbavu.
Malé, velké, bezejmenné, významné i nevýznamné. Po Daerii je rozsypáno mnoho vesnic, jejichž jména jsou
pro mnohé neznámá. Rukkivoc. Theare. A další. Některé se věnují těžbě dřeva, jiné lovu, zpracování kůží
či snad chovu dobytka. V některých může být hostinec, v jiných jen pár rozpadlých domků. Vesnice
v Daerii se vždy však zodpovídají králi, a řídí se jejich zákony.
Obyvatelstvo: V malých vesnicích bydlí několik desítek obyvatel, v těch větších
může přesáhnout počet i stovku. Jedná se zpravidla o lidi, není však neobvyklé, když žijí po boku
vlkodlaků, elfů, či bílých mágů.
Vstup: Vesnice jsou otevřené, a vždy do nich vede cesta. Jako u jiných královských měst,
odpůrcům krále, coby zločincům, upírům či rituálním mágům, je vstup do vesnice odepřen. I tak se zde
může ukázat jedinec této rasy, zabezpečení na vesnicích je nízké.
Zločinnost: Kriminalita je ve vesnicích velmi různorodá. Může se jednat o vesnici dobře
zabezpečenou, kontrolující procházející jedince mířící do Daerie (Aeston), či o vesnici kde hlídkuje pár
královských vojáků s minimálním vybavením. Krádeže zde tak lehce mohou být na denním pořádku, stejně
jako nájezdy banditů. To se týká hlavně vesnic, které se nacházejí u hranic s lesy.
Většina povrchu tohoto území pokrývají lesy, které jsou plné zvířat. Je však dobré se mít na pozoru, zdejší
zvěř
se nevyplatí lovit. Tento kraj totiž patří hlavně elfům, a lov jejich zvířat nemusí končit zrovna šťastně.
Noypra ukrývá pod svými kořeny mnohá tajemství, a mnohá z nich nebyla doposud rozluštěna. Území je vedeno
jako
zcela neutrální, a stejně tak i přistupují města či vesnice, které v Noypře sídlí. Nevměšují se tak do
problémů
jiných ras, a tvoří tak dokonalou bariéru mezi dvěma znepřátelenými světy.
Obvyklé rasy: Elf, Temný Elf, Člověk
Významná společenství: Lesní elfové, Thartas
Situace:Noypra je vedena coby neutrální země, která se nestaví na stranu krále ani odpůrců.
Odmítá se tak vměšovat do válek či situací, které by mohli v tomto boji napomoci jedné, nebo druhé straně.
Díky
tomuto přístupu drží jistý mír, neboť se Noypra nachází přímo mezi dvěma znepřátelenými stranami.
Nebezpečí:Nízké. Zvěř v lesích není přirozeně agresivní, a v lesech se bandité ukrýt nemohou,
neboť právě lesy jsou domovem elfů. I tak je vhodné mít se na pozoru – vstoupit nepovoleně na území elfů, do
posvátných lokací či lovit zdejší zvěř, je velmi, velmi nebezpečné.
Rozloha: Velikostí je Noypra srovnatelná s ostatními částmi země, z jednoho konce na druhý se
lze
dostat pomocí jízdního zvířete za týden cesty.
Podnebí:Díky Stromu poznání, který je brán coby nejsilnější magický organismus v Aerii, zde
panují pouze dvě období, které se střídají – a tím je jaro a léto. Ačkoliv se během obvyklé zimy může zdát
chladnější vzduch, nikdy nedosáhne pod bod mrazu. Teploty se zde celoročně pohybují přibližně od 15 °C do
35°C.
Díky stálé zeleni v zimním období migruje do Noypry i zvěř z ostatních území.
Nejznámějším obchodním městem je Thartas, který je znám pro svou neutralitu. Díky své poloze, v samém
srdci
celého kontinentu, se sem sváží výrobky z celé Aerie. Tržní město vítá upíry i vlkodlaky, lidi i mágy.
Thartas se nepřidává ani na stranu krále, ani na stranu psanců, a díky své ekonomice se snaží držet na
ryze
neutrální úrovni. I tak zde platí zákony, které jsou pro mnohé přirozené – nepokradeš, nezabiješ,
neublížíš, jinak za to zaplatíš. Ostré konflikty se mohou řešit (a často se i řeší) v aréně, kde jsou
pod
přísným dohledem povoleny i boje na život a na smrt.Město samotné není spravováno Strážkyní, nýbrž
starostou. Jedná se o pestré a velmi prosperující místo s rozdělením do nejrůznějších zón. Samotný
Thartas
obchoduje se všemi ostatními městy, a plní funkci prostředníka při obchodu mezi psanci a přívrženci
krále.
Město je také známo pro své cechy, jejichž centra sídlí právě zde.
Obyvatelstvo: Populace v tomto městě je neuvěřitelně různorodá. Žijí zde snad všechny
rasy.
Kvůli zachování co nejmenší nesnášenlivosti je rozděleno město na nejrůznější celky, a rasy či zástupci
určitých protichůdných názorů, kteří k sobě cítí nenávist, nejsou nuceni do násilného pravidelného
kontaktu.
Samozřejmě ale závisí na vůli a zaměstnání jednotlivců. Nachází se zde i velký střet náboženství – k
těmto
potřebám se však ve městě nachází i mnoho kostelů, zajišťující pokrytí
požadavků. Žijí zde
tisíce
obyvatel – je to druhé největší město v celé Aerii.
Vstup: Vstup do Thartasu je volný, ačkoliv je město obehnáno vysokou zdí. I tak stráž
nevpustí do útrob města každého - což se týká hlavně nepřátel města (známí zločinci, uprchlíci,
bandité).
Rasa zkoumána není, je však namátkou provedena prohlídka – kvůli pašování drog či zakázaných předmětů.
Zločinnost: Průměrná výše zločinnosti ve městě znamená, že si návštěvník měšec rozhodně
má
hlídat. I tak je město v celku bezpečné. Ačkoliv je ohlášena čas od času vražda či požár, není to na
denním
pořádku. Rvačky zde ale probíhají často. Na pořádek dohlíží početná stráž města, zvaná „Tarrot“. Tito
bojovníci se nehlásí k žádnému určitému společenství, a v jejích řadách se nacházejí nejrůznější rasy.
Odvrácenou tváří Thartasu, zónou bezpráví a vlastních pravidel jsou podzemní chodby klikatící se
přímo pod Thartasem. Ačkoliv podzemní chodby mimo Thartas nejsou tolik frekventované, v chodbách přímo
pod
městem byl vytvořen vlastní komplex s vlastními pravidly, mezi kterými dominuje – silnější přežívá.
Známé tváře:
DrrewiEthil – Starosta vesnice a obchodník – toulavý elf
Vesnice ukrytá uprostřed elfských lesů patří lesním elfům. Není ji těžké nalézt, je zato velmi obtížné
se do
ní dostat, neboť samotná vesnice nevítá s otevřenou náručí každého. Zdejší obyvatelé jsou opatrní a
velmi
nedůvěřiví vůči cizincům. Vesnice samotná však působí jako z jiného světa – stromy zde rostou bez
použití
hřebíků a pil, větvoví tvoří cesty i ploty… Mnoho budov je umístěno na stromě, nebo dokonce ve stromech
samotných. Sotva je tu k vidění pole nebo snad hospodářská zvířata. Samotný les žije v symbióze se
zdejšími
obyvateli, a poskytuje jim vše, co je třeba. I tak z vesnice i do ní míří pár obchodních karavan. Zdejší
léčiva i bylinné drogy jsou jen té nejvyšší kvality.
Obyvatelstvo: Zdejší populace je zejména elfská a sčítá několik stovek. Několik
jednotlivců
je však původem lidské rasy či smíšeného původu. Ojediněle se může objevit i rasa jiná, která zasvětila
svůj
život lesu, jedná se však o raritu.
Vstup: Vstup do vesnice je pro mnohé zakázaný, a to i přes dobré vztahy s elfy. Pouze
lesní
elf může plně využívat pohostinnost vesnice, jiní návštěvníci potřebují povolení, být v doprovodu elfa,
nebo
být důvěryhodným spojencem lesních elfů.
Zločinnost: Zločinnost ve vesnici, kde majetek hraje malou roli, je hloupé hledat. Elfové zde
žijí klidným životem, kde každý má svůj hlas, názor i roli. I tak se zde ukazují konflikty – a to v
rozdílnosti přístupu, jak se elfové staví ke světu. Někteří touží po neutralitě. Jiní po spojenectví.
Jiní
opovrhují strážkyní, jiní ji zase velebí. Elfové však kvůli své přirozené bezkonfliktnosti obvykle
neřeší
prostřednictvím neřízené agrese. Pokud se jedná o spor mezi elfy, nevyhledávají vzájemně svou
přítomnost,
pokud o názor politický a ekonomický, snaží se předkládat návrhy, sami situaci měnit, nebo z lesa
odcházejí,
aby své představy a cíle mohli realizovat. I když je vesnice zcela otevřená, bez hradeb, je velmi
bezpečná –
na přítomné vetřelce upozorní zvěř či samotná elfí hlídka. Pokud se dostane vetřelec příliš blízko
vesnice,
je před jeho nohy vypálen šíp. Pokud varování nedbá, je velice pravděpodobné, že další šíp již nemine.
Ke
kontrole cizinců a jejich úmyslů slouží skvěle převážně běžci (výcviky běh: znalost hlav, rozeznání
pravdy a
lži). Les je navíc držitelem oka pravdy a podezřele vystupující osoby jsou jím prověřovány.
Známé tváře a jména:
Näheris – Strážkyně Stromu a vůdkyně elfů
Minakwe – předešlá Strážkyně. Byla známá pevnou rukou a svou zavázaností pro udržení bezpečí
lesa. Snažila se posilovat spojenectví s přívrženci krále, aby tak zajistila bezpečí pro les v případně
válečného konfliktu, avšak ne za cílem promísení myšlenek, ale převážně udržení lesa v době krize. Často
se
odívala florou.
Quallas – známá pouze pod přezdívkou „Zmije“ či „Shakai“ – toulavý elf, který napomáhá
bezpečnosti vesnice a zároveň osoba, na kterou se liší pohled elf od elfa. Někteří k ní přistupují
neutrálně, jiní její přístup přijímají s hořkostí, jiní ji zase přijali jako schopnou generálku. Pohledy
se
i mohou mísit.
Stařešinové – Rada elfů, kteří zastupují v případě nouze Strážkyni, či jí radí.
Osoby pomáhající během těžkých chvil (Joran, Tma) – jejich tváře jsou pamatované a přístup k
nim
je shovívavější, i tak ale opatrný. Jinými slovy tyto osoby se musí prověřit a prokázat, ale les k nim
cítí
zavázanost a pokud to bude v jeho silách či pokud nebude v rozporu s některými z pravidel a podobně,
pokusí
se vyhovit jeho potřebám a žádostem.
Ačkoliv se nejedná o vesnici či město, rozhodně i o posvátné části lesa je třeba pronést pár slov. Jedná
se
o část elfího lesa, kde rostou ty nejstarší stromy. Legendy praví, že zdejší dřeviny zde byly ještě
dříve,
než samotní elfové, a právě z korun těchto stromů elfové i sestoupili. Samotné posvátné části vévodí
Strom
poznání – jedná se o ohromný strom, který slouží elfímu Strážci k dorozumívání s lesem samotným. Jeho
magická síla je tak ohromná, že kdokoliv jiný se stromu dotkne, rozpadne se v prach.
Obyvatelstvo: Žádné. I elfové chodí na toto místo pouze ve významné události, jako jsou
svátky či pohřby. Nejčastěji se v posvátné části lesa pohybuje Strážkyně a vybraní členové hlídky.
Vstup: Vstup ke stromu je téměř nemožný. Ke stromům se mohou volně přiblížit jen vybrané
osoby, a to včetně obyvatel Calimy. Posvátná část lesa je hlídána elitní elfskou hlídkou, pro které je
ochrana této části lesa neuvěřitelnou ctí a zároveň nesmírným závazkem. I zvířata k této části
přistupují s
úctou, a tak přichází na toto území jen pokud vnímají, že jsou vítána. Některá zvířata navíc silný zdroj
magie rozrušuje, jiné naopak láká, avšak vždy na území této oblasti jednají s ostražitostí a jistou
pokorou.
Zločinnost: Nulová. Jakákoliv trestná činnost na posvátné části lesa znamená otevřené
nepřátelství lesních elfů.
Známé tváře:
Näheris - Strážkyně
Nejnebezpečnější část Aerie, která je proslulá svou kriminalitou. Vliv krále je zde minimální, i tak se zde
nachází jeho jednotky – a to v bažinách, na severu země. Tímto způsobem se snaží omezit v průniku
nebezpečných
jedinců a bestií do zbytku země. V této snaze napomáhá i smečka Gadwyn a jednotky Tarotu z města Thartas.
Území
Famyoku je velmi bohaté. Ve skaliskách se ukrývá ruda i drahé kamení, v lesích je mnoho zvěře i dřeva a řeky
jsou plné ryb. Ve zdejším kraji však platí, že je zde vždy větší predátor.
Obvyklé rasy: Člověk, Upír, Vlkodlak, Rituální mág, Temný elf
Významná společenství: Gadwyn, Samsara, Monarchie
Situace: Díky konfliktům mezi Monarchií a smečkou Gadwyn panuje ve Famyoku stálé napětí,
rozdělujíc tak celé území na východní a západní část, kde je dělným bodem vesnice Gilramore. Zatímco
východní
část má pod svou správou smečka, o tu západní se dělí Monarchie a spolek rituálních mágů, Samsara.
Nebezpečí: Vysoké. V lesích se neukrývají pouze bandité, ale také nejrůznější bestie. Díky
nevraživosti ras zde panuje také neustálá možnost útoku z důvodu rasismu. Nejnebezpečnější událostí Famoku
se
stává úplněk, díky vlkodlačímu lovu či upírskému řádění.
Rozloha: Velikostí je Famyok srovnatelný s ostatními částmi země, z jednoho konce na druhý se
lze
dostat pomocí jízdního zvířete za týden cesty.
Podnebí:Famyok se pyšní klasickým podnebím, které je obvyklé v mírném pásmu. Střídají se zde
4
roční období: Jaro, léto, podzim, zima. Zatímco letní teploty dosahují kolem 35°C, v zimě zde může být až
-20°C.
Tvrdí se, že právě ve Famyoku jsou nejstudenější zimy z celé Aerie.
Tato vlkodlačí vesnice se dlouho považovala za pouhou legendu, a byla pro mnohé obyvatele Aerie skrytou.
O
její zviditelnění se zasloužila hlavně smečka Gadwyn, a to po uzavření spojenectví s králem. Nyní je
vlkodlačí osada dobře známá, při čemž se stále rozrůstá. Budovy ve vesnici jsou převážně ze dřeva.
Nejvýznamnějším sídlem zde se stává Lovecká chata, která slouží coby radnice. Ve vesnici je téměř stále
rušno – boj v aréně, karavany putující do vesnice i ven, trhy s alkoholem či kůží… Není neobvyklé
v ulicích
potkat i vlky, kteří se zde sdružují. Vesnice těží nejvíce v obchodu s kůží a zbraněmi.
Obyvatelstvo: Ve vesnici žijí stovky vlkodlaků. Ačkoliv je smečka Gadwyn významná a
vesnici
řídí, mnozí vlkodlaci zde sídlí bez členství ve smečce. Lze zde potkat i jiné rasy – nejčastěji elfy,
temné
elfy, či dokonce lidi. Bílí, ač jsou ve vesnici vítáni, se zde moc neukazují, díky vzdálenosti od hradu
Avolire.
Vstup: Na hlavních cestách jsou umístěny dřevěné brány, ty jsou však téměř stále
otevřené. Do
vesnice je možné dostat se i přes les, který s osadou sousedí, avšak je nemožné uniknout citlivým
čenichům
hlídek, které se skládají jak z vlkodlaků, tak i vlků. V lesích jsou také často nastražené pasti, tato
cesta
se tedy nedoporučuje. Již před vstupem do vesnice se návštěvník shledá s vlky, kteří upozorní smečku na
příchozí. Rituální mágové mají dovolený vstup pouze tehdy, kdy nejsou členové Samsary. Upíři či zločinci
přirozeně do vlkodlačí vesnice nesmí.
Zločinnost: I když jsou vlkodlaci barbarskou rasou, zločinnost zde je na velmi nízké
úrovni –
všichni jsou si bratry, a vlkodlakům samotným na majetku mnohdy ani nezáleží. Krádeže se zde řeší
podobně
jako spor – a to soubojem. Okradený na rozdíl od zloděje má právo vzít zbraň, nebo si určit svého
zástupce.
V případě neshody rozhoduje Alfa nebo Beta smečky. Ve vesnici také prochází pravidelná hlídka, stávající
se
z Gam smečky – jde tak o zkušené válečníky.
Známé tváře:
Raven – mladý alfa smečky
Lionetta – starší zkušená žena bez smyslu pro humor, beta smečky
Lumbergovci – známá rodina vlkodlaků
Je známo, že Draycott je nejstarším městem celé Aerie – původně se jednalo o lidské královské město.
Svého
majitele změnilo při vpádu upírů, a do dnešních dob se po ulicích prohánějí odpůrci krále. Příliš toho
však
z původního města nezbylo. Díky válkám i času se mnohé budovy předělaly tak, aby vyhovovaly bytostem,
které
se snaží ukrýt před sluncem. Přes ulice jsou tak rozvěšeny různé látky, či jsou zcela zastřešené – jak
lze
předpokládat, v Draycottu vzrůstá aktivita hlavně v nočních hodinách, nikoliv v denních. Navzdory
pověsti i
nelegálním aktivitám lze zde najít to, co v každém jiném městě – trhy, krčmy, stáje… Drogy i krev. Je
jen
přirozené, že poslední zmíněné věci zde kolují v trochu větším měřítku. Pod město spadá několik tichých
vesnic, které jsou městem chráněny. Tyto vesnice se starají o zásobu jídla i surovin. Díky nehostinnosti
prostředí je však Draycott nucen obchodovat, a to především s Velkým Hvozdem.
Obyvatelstvo: Je hloupé předpokládat, že ve městě žijí pouze upíři. Naopak, nadpoloviční
většina obyvatel je ryze lidská. Obyvatelé zde jsou zproštěni daně, platí však daní z krve. Další
rozšířenou
skupinou jsou tu samozřejmě upíři, a to hlavně přívrženci monarchie. Brány Draycottu však nejsou zavřeny
ani
upírům potulným. V neposlední řadě se zde nacházejí rituální mágové a temní elfové, kteří hledají ve
světě
útočiště. Elfové, ač jsou vítaní, do města zavítají zřídkakdy. Dohromady může sčítat město něco přes
tisíc
obyvatel.
Vstup: Město má pevné hradby s neustálou hlídkou. Ač jsou brány otevřené, vstup je
povolen
pouze odpůrcům krále, či těm, kteří zastávají neutrální postoj. Vlkodlakům, ač už jsou psanci či ne, je
vstup zcela zakázán – upíři je bez problémů rozeznají, a vstup či pohyb po městě je pro vlkodlaka
neskutečně
náročný, ne-li zcela nemožný. Bílí mágové mají přístup zakázán také, jejich případné vystopování je však
náročnější. Při vstupu do upířího zámku je příchozí vždy testován krví, která odhalí rasu i případné
zrádce.
Zločinnost: Díky nedávné občanské válce se drží zločinnost v Draycottu na vysoké úrovni.
Není
neobvyklé napadání lidí z řad upírů, málokdy však dochází k usmrcení. Rabování či krádeže nejsou také
neobvyklé, stejně tak i nelegální obchody. Zločinnost je potlačena strážemi ve významných částech města,
v chudinských lokalitách není moudré chodit sám. Stráže ve městě jsou lidské i upíří – zatímco lidé
chrání
vnější okruhy a méně významné lokality, upíří vycvičená stráž hlídá významné části města.
Známé tváře:
Evanlin Harlov – poslední monarcha čisté krve
Trachil Unne – lidský správce města Draycott
Město hříchu, drog a nelegálních aktivit. Tvrdí se, že správa tohoto města spadá pod podsvětí, pravé
konexe jsou však neznámé. V každém případě, je známo, že největší špína Aerie žije právě zde, a mnohdy
je i samotná návštěva tohoto místa trestným činem. Nachází se zde mnohé, od nevěstinců, přes černé trhy,
i po trh s otroky. Je možné tu najít drogy, krev, ale i dýku v srdci – zločinnost ve velkém Hvozdě je na
té nejvyšší úrovni. Domy jsou tu vskutku různorodé. Vedle polorozpadlých domů zde stojí i skvostné
stavby známých zločinců. Nejoblíbenějším místem zde je však dozajista aréna, kde se bojuje téměř
neustále. Velký Hvozd je krom drog a černému trhu známý svým zvěřincem – bojovými zvířaty určenými pro
boj v arénách. Dodává své zboží zločinným organizacím, a to hlavně Draycottu.
Obyvatelstvo: Zločinci žijící v tomto městě jsou rasy rozličné. Nejčastěji se jedná o
lidi, není neobvyklé zde ale najít i upíry či vlkodlaky. Téměř všichni obyvatelé, které zde žijí, se
odvrátili od významných společenství, jako je monarchie, smečka či i Samsara. Obyvatelstvo čítá několik
stovek, možná i tisíců lidí.
Vstup: Město chrání pevné hradby, dostat se dovnitř ale není problém – strážné lze zde
lehce podplatit, ať už levnou kořalkou, několika mincemi či drogou. Vstup je povolen naprosto každému,
kdo nemává praporem krále, a nehlásá spravedlnost a dodržování práv. Na známé zástupce společenstvích se
však zde nedívají dobře, což může lehce vyústit v boj.
Zločinnost: Jak bylo zmíněno, zločinnost zde je na nejvyšší možné úrovni. Stráž tu
zastávají žoldáci, ti se však o bezpečí občanů téměř nestarají. Pro návštěvníky je tedy vhodné mít své
vlastní ochránce. Vraždy, krádeže či únosy jsou tu na běžném pořádku. I tak zločinci mají několik
pravidel, které drží město od naprostého kolapsu – nezabiješ, když můžeš utéct, nepokradeš, když
nepotřebuješ. Znelíbit se obyvatelům může vést i k jinému závěru, než rvačce či zabití – zdejší občané
rádi hází problémové návštěvníky do arény, kde jsou nuceni bojovat proti divokým zvířatům, nebo
gladiátorům.
Známé tváře:
BeinaKidd – Zjizvená vlkodlačice s jedním okem, zástupce starosty
Wirran Eli – Podsaditý, tlustý člověk, starosta a obchodník
Moridarra Trost (hrad rituálních čarodějnic a mágů) je bývalá královská pevnost posazená poblíž Lesa
smrti a řeky Darry. Vlastní ji společenství rituálních mágů zvané Samsara. Samotná Moridarra má jednu
astrologickou věž a tajemný podzemní komplex jeskyní. Ač samotný hrad poskytuje výbornou ochranu, není
zcela soběstačný – Samsara těží hlavně z obchodu, kdy poskytuje očarované předměty, lektvary či nabízí
přímá kouzla. Pod hrad spadá také tichá vesnice, zajišťující za ochranu potravu pro mágy. Díky zvýšené
magii se uvnitř hradu nacházejí i bytosti, které nelze najít v žádné jiné části Aerie.
Obyvatelstvo:
Krom magických bytostí žije na hradu několik desítek rituálních mágů, a to výhradně z řad společenství
Samsary. Není neobvyklé zde zahlédnout hosta různé rasy, ať už je totestovací subjekt, sluha nebo
zkrátka přítel čarodejnic.
Vstup:
Vstup na Moridarru je relativně snadný. Na první pohled se nezdá nijak extrémně hlídaná a tiché prostory
obrovské vstupní síně budí dojem opuštěnosti a osamělosti. Není to však pravda. Díky pravidelně
prováděnému rituálu dokáží Vyšší členové Samsary ihned poznat, jakmile dovnitř vejde ne-člen. Hrad je
otevřen veřejnosti, zvláště rituálním mágům, a lze na něm požádat o azyl či o službu týkající se magie
či výzkumu, hosté musí mít však na vědomí, že jsou bedlivě sledováni a v případě pokusu o sabotáž či
vloupání do hostům nepřístupných míst proti nim bude použito odpovídající násilí. V případě delšího
pobytu na hradě budou postaveni před rozhodnutí přidat se k Samsaře, nebo odejít.
Známé tváře:
Není pravděpodobné, že by vaše postava poznala následující osoby po tváři, pokud se nepohybuje na
Moridarře, ale navštěvuje-li často Draycott, či jiná psanecká místa, mohla někde zaslechnout jejich
jména.
Aryss’Aahr - první Nejvyšší Samsary, v současnosti čerstvě zesnulý
Morfin - voodoo Arcimág
Algernon Zestre - voodoo vice-arcimág
Přibližně ve středu Famyoku se nachází drobná rybářská vesnice Gilramore. Je umístěna na mokřaditém
jižním břehu jezera Sonet ve vidlici řek Eria a Issa. Vesnice v posledních letech začala prosperovat z
důvodu provedení obchodní stezky skrze ni a tak se začala také rozšiřovat. Jedná se o neutrální území
otevřené jak pro psance či přívržence krále. U břehu jezera Sonet se nachází přístav a střed vesnice
kudy putují obchodníci. Obě řeky klenou mosty a vesnice se roztahuje řídce i za nimi. Dále na jih se
nachází pár farmářských usedlostí, které však díky bahnité a jílovité půdě nemají dobrou úrodu. Směrem
na jih jsou také vystavěné nové části vesnice, za kterými se táhnou hluboké lesy a skaliska přecházející
v Mlžné hory. V Gilramore je možné vyhledat obchodníka, kováře, nevěstinec či hostinec.
Obyvatelstvo: Ve vesnici žije směsice různých ras, nejčastěji lidé, a často se objevuje
také rasová nesnášenlivost. Většina obyvatelstva se stává z osob snažících se zde bez vtíravých otázek
ukrýt. Nejméně zastoupení jsou bílí mágové a přívrženci krále, díky své pochybné organizaci není pro ně
příliš oblíbená. Ani zdejší obyvatelé přívržence nemají příliš v lásce.
Vstup: Do vesnice se dá dostat mosty přes řeky Eria a Issa nebo lodí po jezeru Sonet.
Průchod vesnicí není nijak kontrolován, na mostech není vybíráno mostné. Díky absenci opevnění se lze do
vesnice dostat tak z jakéhokoliv směru. Je tu také možný převoz po jezeře Sonet do dalších částí
Famyoku.
Zločinnost: Jelikož vesnice původně vznikla jako úkryt pro uprchlíky, kriminálníky a
podobné osoby, je zde zločinnost na vysoké úrovni. Krádeže, přepadení ani rvačky nejsou nic neobvyklého
a ve většině případu jsou přehlížené. Gilramore taky často slouží jako místo, kde se osoby setkávají na
temnější obchodní schůzky a to právě z důvodu, že se zde opravdu nikdo na nic neptá. Věčně zatažené a
deštivé počasí dodává na diskrétnosti všech návštěvníků. Případné závažnější přečiny zde řeší stráž,
která se stává z najatých žoldáků. Díky svým pochybným aktivitám a nelegálním přivýdělkům si je vesnice
může dovolit.
Známé tváře: Obyvatelé i často procházející osoby jistě znají následující osoby a místa:
Slečna Ruby – Majitelka nevěstince
Beldir – Majitel místního hostince U Kladiva
Rodina Lundbergů – Ve vesnici hodně známá vlkodlačí rodina
Cornifer – Místní mastičkář a alchymista
Osady a vesnice jsou rozsety snad po celém Famyoku. Obyvatel v nich je však vždy hrstka – je marné
očekávat zde hostince, trhy či snad skvostné městské domy. Lidé zde žijí prostým životem, ať už v roli
dřevorubce, farmáře či kopáče. Některé vesnice mají své stáje či i léčitele, jehož služby je možné
využít. I když ve vesnicích platí královský zákon, mnohé z nich spadají pod Horgaldar a tamější smečku.
Za obchod a vytěžené suroviny si tak získávají ochranu vlkodlaků.
Obyvatelstvo: Ve vesnici se nacházejí hlavně prostí lidé. Není zde neobvyklý ani vlkodlak
– někteří obyvatelé se dobrovolně nechávají přeměnit, aby mohli lépe bránit svá obydlí před zločinci. I
elfové je možné zde nalézt, mágové jsou však raritou. Maximální velikost vesnice je sto obyvatel.
Vstup: Vesnice jsou otevřené a nemají žádné hradby, které by bránily v případném
nebezpečí. Jediné zabezpečení vesnic jsou hlídky. Kontrola ras zde ale neprobíhá, upíři, zločinci či
jiní odpůrci krále mají vstup do vesnic zamítnutý.
Zločinnost: Krádeže ve vesnici neprobíhají, obyvatelé zde nejsou bohatí. I tak se může
vesnice objevit pod útokem zločinců, či žíznivých upírů – toto se však děje velmi zřídka, neboť i pokud
by vesnice byla zničena, útočník se může dočkat pomsty z řad smečky, neboť právě její členové vesnici
stráží. Díky tomuto riziku a malé odměně je útok na vesnice velmi nevýhodný. Existují i vesnice střežené
královskými vojáky, ty jsou zpravidla vzdálenější od Horgaldaru, na severu Famyoku. Vesnici stráží vždy
jen několik jedinců.
Nelegální vesnice, které se neřídí královským zákonem. Velmi rychle vznikají a stejně tak rychle
zanikají – obyvatelé mají jednoduchý cíl, a tím je rychlé zbohatnutí. Podobně jako klasické vesnice, i
tiché vesnice se živí zemědělstvím či těžbou surovin, produkty však míří do zločinných organizací či
měst psanců. Umístění vesnic je pro mnohé tajemstvím – díky své nelegální činnosti, kde podporují
nezákonné organizace, nechtějí být objeveny. Tiché vesnice tedy nelze najít na běžných cestách. Podobně
jako u vesnic normálních, i zde je možné najít služby léčitele nebo stáj k přenocování.
Obyvatelstvo: V tichých vesnicích je obyvatelstvo pestřejší. Mnohdy se zde nachází
vysloužilí zločinci či jejich rodinní příslušníci. Ne vždy se jedná o lidi, v tichých vesnicích žijí i
mnozí rituální mágové, kteří se nehlásí k Samsarskému společenství. Není raritou zde spatřit ani elfa,
vlkodlaka či dokonce upíra. V tichých vesnicích žijí i hledaní zločinci, kteří se ukrývají jak před
králem, tak i před ostatními psanci. I tyto osady sčítají maximálně do sta obyvatel.
Vstup: Stejně jako každá jiná vesnice, i zde je vstup volný. Obyvatelé však na neznámé
tváře nereagují zrovna dobře, když se snaží být pro svět neviditelní. Vstup ve větší skupině může
obyvatele vystrašit, a ti utečou do svých domovů, či do okolních lesů. Vzácně mohou i na návštěvníka
zaútočit.
Zločinnost: Těžko definovat výši kriminality, neboť každá tichá vesnice je rozdílná.
Někde běžně sídlí zloději a pytláci, jinde prostí lidé, kteří si chtějí vydělat na živobytí co možná
nejjednodušší cestou. I ochrana je v tichých vesnicích různorodá. Některé vesnice najímají žoldáky, jiné
jsou pod ochranou větších společenství. Jiné nemají nic, doufajíc, že si jich nikdo nevšimne. Na tiché
vesnice jsou mnohdy upořádány loupeživé výpravy, ať už za vidinou financí, krve či otroků.
Černé město
Tajemstvím opředené město, ukryté hluboko pod povrchem. Ve městě není vidět slunce, není cítit vánek. Nekvete zde strom, natož rostlina. Ač se o jeho existenci ví, mnozí Černé město považují za pouhou legendu. Město samotné se nachází pod Ailmarem, a je velmi malé – sčítá jen několik desítek domů spolu s pevností Fahharů, palácem vůdce podsvětí. Jak je známo, Černé město je rájem pro nelegální aktivity všeho druhu – jeho konexe sahají po celé Aerii, a pravděpodobně i do jiných zemí. Ač již padlo několik návrhů ke zničení tohoto místa, všechny byly zrušeny či odmítnuty. Ať se jednalo o korupci či o pravděpodobné vysoké ztráty. Ve vzduchu také visí obava, že případné zničení by mohlo přinést zničující následky pro celý známý svět.
Obyvatelstvo: Ve městě žije několik desítek zločinců, kteří mají privilegium toto místo navštěvovat. Toto privilegium dostávají ti nejmocnější, či nejspolehlivější členové podsvětí. Na rasu se ve městě nedbá, a ve složení jsou zastoupeny všechny rasy. Jejich totožnost je zcela neznámá.
Vstup: Existuje několik možností, jak se do Černého města dostat, žádná z nich ale není jednoduchá. Členové podsvětí mají přístup jednoduší, neboť ví o tajných vchodech, u kterých je nutné se prokázat „ptačí mincí“. Tyto vchody se pravidelně mění, a nejsou tak stálé. Stálý vchod je jen jeden, a ten je přes odpadní stoky města Ailmar. Ty vedou do labyrintu, na jehož konci se ukrývají brány Černého města.
Zločinnost: Jak lze čekat od Černého města, zločinnost je tu na vysoké úrovni, a platí zde pravidlo silnějšího. I tak zde obyvatelé žijí ve vzájemném respektu. Obchod zde funguje na formě závazku, nikoliv okamžitého předání zboží. Kupujícímu je zboží tak dovezeno na smluvené místo, ať už se jedná o drogy, krev, osobu či její část. Ačkoliv v Černém městě funguje několik elitních stráží, občas se ten, kdo tu nemá co dělat, jednoduše ztratí.
Známé tváře:
Diaboli Fahhar – Ve městě známý jako „Žlutooký“ – pán podsvětí
Přihlásit se
Odkazy
Ostatní
Spolupráce
|
|
---|---|
» Azerethia | |
» Virusxteen | |
» Irismia | |
» Atsushi Hatuge | |
» Tir | |
» Martell | |
» Morgana | |
» Ju |
|
|
---|---|
» Nettie | |
» Terry Morco | |
» T-Bolt | |
» Filius Flitwick | |
» StrangeKami | |
» Vypravěč Bunny |
|
|
---|---|
» Andromeda | |
» Koira | |
» Aila |
|
|
---|---|