Náboženství - RPG Famyok

Počet postav

Člověk (30)
Elf (26)
Bílý mág (25)
Rituální mág (23)
Vlkodlak (28)
Upír (25)
Temný elf (8)

online



0 online postavy


Náboženství

 


Famyok
Ve Famyoku není víra v jakéhokoliv boha velice rozšířena. Lidé se modlí k přírodě a nadpřirozeným bytostem, o ponechání svého života o den déle, zatímco upíři se občas pomodlí ke Slunci, že je ještě nespálilo a že je brzo nechá vládnout světu. Přesto jsou zde i noví upíři, kteří se rozhodli zachovat si něco z lidského života, a zůstali věrni své víře, kterou je s velkou pravděpodobností víra v boha Quentiho.

Noypra
Noypra je bohem pochválená Země. Jsou zde tři různé názory na víru a taktéž dva druhy víry. Lidé většinou uznávají boha Quentiho za jediného pravého vládce, ale někteří buď nevěří vůbec, nebo se rozhodli věřit ve všemocnou přírodu v podobě Naturalismu. Tuto víru vyznává většina elfů.

Daeria
V Daerii se velmi rozšířilo náboženství v boha Quentiho. Díky příchodu bílých čarodějek a mágů se stal však velmi populární Spiritialismus, který je nedílnou součástí jejich počínání. I zde najdou uplatnění i ostatní náboženství od Naturalismu po Solarismus.







Naturalismus není založen na uctívání boha či božstev, místo toho podřizuje svůj životní přístup principům, jež fungují v přírodě. Jedná se tedy o přístup, který až s posvátností přistupuje k přírodnímu řádu. Naturalisté vždy jednají v duchu přírody, s ohledem na faunu a flóru. Naturalismus nemusí být tedy nutně jen náboženství, ale i myšlenkový směr. Myšlení v duchu Naturalismu mohou tedy mít jakákoliv stvoření bez ohledu na víru - ať už jsou Quentisté, Spiritualisté či Solaristé - i tak si mohou přírody vážit. S Naturalismem se mezi lidmi nejčastěji setkáme u poutníků, kteří vyměnili život ve společnosti za život v řádu přírody.
Vizuální spojení Naturalismu
Naturalismus ve smyslu náboženském je spojován s elfy, kteří řád přírody uctívají natolik, že mu podřizují své hodnoty. Oddanost lesu je pro ně přirozená a to kvůli těsnému spojení, které s flórou a faunou mají. Řád přírody jim připadá jako směrodatný, správný, a proto jej dodržují, podporují a ochraňují. Svátky jsou spojovány s uctíváním přírody či Stromu (hlavně v případě lesních elfů), který je vnímán jakožto hlavní zdroj života a magické energie lesa.


Způsoby uctívání
Na rozdíl od náboženství ostatních je předmět jejich uctívání hmotný, reálný, a to je jeden z důvodů, proč je jeho charakter jakožto náboženství zvláštní. Naturalismus se nesoustředí na modlitby či potřebu spásy v aktuálním či příštím životě jedince. Naturalismus usiluje o udržování řádu obecně, k čemuž má vést život v sounáležitosti s chodem přírody.






Jedná se o náboženství, které vyznává většina bílých čarodějek a mágů. Vzývá nadpřirozeno a duchovno a razí heslo: "Svět má duchovní základ." Je preferován psychický svět před fyzickým.

Sacer spiritus - Svatý duch
Svatý duch je nehmotná bytost, která provází Bílé čarodějky a mágy od nepaměti. Podle pověsti se nachází na jejich hradě, který opatruje před nezvanými hosty a skrývá veškerá jeho tajemství. Nikdo ho nikdy neviděl, ale vypráví se, že nemá žádný tvar ani barvu, proto si ho každý představuje jinak. Svatý duch je nekonečnou zásobárnou energie, kterou duch předává svým svěřencům, ať už jsou kdekoliv.

Komunikace se Svatým duchem pro získávání energie
Komunikovat se Svatým duchem se dá mnoha způsoby. Vy si můžete vybrat ten, který je vám nejpříjemnější.
Meditace - Zazpívejte si k meditaci nějaké lehké relaxační refrény a vyčkejte na poselství, čerpejte energii a odpočiňte si.
Modlitba - Může probíhat nahlas, ale i v duchu. Použít lze známé osvědčené modlitební texty či si vymyslet svůj vlastní. Mezi nejčastější modlitbu patří - De industria orationis:
De industria orationis
Ora Sancte nobis Spiritus,
hoc tempore ad auxilium nostrum,
Nunc ergo confortamini,
ad invicem accipitis.

Dopis - Napište Svatému duchovi psaní, upřímně mu sdělte, proč jej kontaktujete, dopis potom nahlas přečtete.
Vizualizace - Zavřete oči, představte si svého Svatého ducha a promlouvejte k němu klidným hlasem.



Slavnosti spiritalistů Slavnosti bílé magie a každoroční obřad na zahnání černé (rituální) magie
Obřad začíná s východem slunce a končí jeho západem, započíná přinášení ovoce, zeleniny, plodů a květin do altánku v hradě bílých čarodějek, kde se zapálí bílé a zlaté svíčky na očištění světa od zlé magie. Někdy jsou použity i vonné tyčinky či kadidlo (zřídkakdy se vypustí pár holubic symbolizující mír a čistotu). Ženy jsou oblečeny do jednoduchých bílých šatů s květinovými věnci na hlavě a jsou bosé. Muži mají slavnostní bílé roucho se zlatým zdobením. Celý obřad spočívá v bubnování, tanci, zpěvu oslavných písní a písní zahánějících zlo. Je doprovázený slavnostní hostinou a holdování vína. Není výjimkou, když během slavností účastníci konzumují i Naete nebo Quell. Starší kouzelníci učí mladší o sebepoznání a síle ducha, případně je učí novým schopnostem. Následující den se odpočívá a medituje.









Bylo pojmenováno po muži, Quentim, který spojil všechna tři království. Je to bůh štědrosti a lásky. Den, kdy jej jsou povinováni uctívat všichni jeho věřící, je druhá Ni v měsíci.
Toto náboženství vyznává většina lidí, ať už žijí v jakékoliv zemi, zejména z toho důvodu, že tak byli učeni odmalička. Nejvíce věřících je ovšem na území dnešní Daerie, protože Quentismus a síla královského vlivu jdou od nepaměti ruku v ruce. Naopak jeho odpůrci kritizují Quentiho lidský původ a zpochybňují jeho vzestup mezi bohy, stejně jako se vysmívají tomu, že se z vojevůdce a dobyvatele stal zrovna bůh zaměřený na štědrost a lásku. V Quentismu jsou, kromě krále, který se stal bohem, předmětem uctívání i světci, kteří mu pomáhali, nebo vykonali zázrak, zatímco následovali víru.
Církev vede Velekněz sídlící v Ailmaru. Každá větší osada mívá svého zástupce kléru, kterým se říká Pastýři. Pastýřem se může stát pouze muž a bývá zvykem, že mají vzdělání, ale to není pravidlem.
Posvátná místa Quentistů jsou kostely, například ten v Ethosu.
Znakem je uzel, který je propletený ve tvaru srdce, a bývá vyobrazován na všem možném. Ať už jako amulet, tak i jako znamení vlastnictví. Tento symbol s sebou nese zajímavou vlastnost: Jeho dotek dovede popálit upíry a při zbožné myšlence z něj jeho držitel může cítit jemné teplo. Pro mnohé je toto jasným důkazem Quentiho nanebevstoupení a jeho nekonečné moci, nevěřící si to vysvětlují běžnou magií, která díky počtu věřících a jejich důvěře v ni dokázala manifestovat právě takto. Ačkoli se o efektu požehnaného symbolu vedou spory, jeho původ je o to jasnější. Uzel byl vybrán proto, že ho kronikáři spojují s prvním šiřitelem učení o nanebevstoupení legendárního krále Quentiho.

Filozofie
Dávej, synu, a bude ti dáno.
První pilíř učení Quentiho je na bytosti kolem sebe zaměřený, štědrý způsob života. Věřící jsou silně urgováni, aby přispívali chudým, a z jejich řad často proudí dobrovolníci do nemocnic, hospiců a sirotčinců (po boku mágů z řad následovníků Spirita, se kterým Quentismus existuje v harmonii). Shromažďování bohatsví a lpění na majetku je veřejně odsuzováno, ač to tak podle životní úrovně mnoha pozemských představitelů Quentismu rozhodně nevypadá. Buď čistý, synu, protože Quentiho síla byla ne ve zboji, ba v čistotě duše.
Quentismus věří v dodržování přísně vytyčených morálních kodexů, které spočívají ve vyhýbání se “násilí pro potěchu či groš” a hazardu, ve střídmosti ve vztahu k alkoholu a vysokém cenění manželského svazku. Sex je podle většiny vykladačů starodávného učení záležitostí plození potomků a neměl by být praktikován, pokud ze spojení nový život nemůže nebo nemá vzniknout, tudíž je jakékoli chování odporující cudnosti shledáváno zavrženíhodným. Toto je však část morálního předpisu, o které se vedou spory, a jiná, nezanedbatelně velká frakce věřících, si zase vykládá Quentiho jako boha, který žehná veškeré lásce, jež plodí štěstí a blaho. K této frakci většinou patří ti, kdo vnímají Hodování (viz. níže) jako čas katarze a absolutní očisty dosahováním co nejvyššího blaha.
Svého boha cti, neb on tě chrání. Usínej, synu, s Quentim v srdci.

Způsoby uctívání
Mnoho věřících v průběhu věků mělo pocit, že s nimi velký Quenti mluví. Vždy to však bylo při jiném typu uctívání. Tedy, pokud budete v nouzi, můžete zkusit vše, ale nikdy není jisté, že vám odpoví. Přece jen, někteří z kněží požívali všemožné látky, aby si ulehčili komunikaci s bohy. To je však něco, co by většina z církevních hodnostářů popřela, neboť se Quentismus jako takový se speciální výjimkou jedné noci v roce od omamných látek distancuje a jejich užívání zatracuje. Půst - Jedním z nejčastěji praktikovaných způsobů úcty je půst. Ten trvá týden a na jeho konci se pořádá Hodování.
Modlitba - Společné modlitby se druhé Ni v měsíci konají na náměstí měst. Věřící stráví obvykle hodinu až dvě plnohodnotným modlením se za kohokoliv blízkého i klidně sebe. Texty modliteb jsou individuální, však navenek musí všichni věřící klečet na zemi s rukama spojenými s okolními sousedy. Mimoto této sešlosti je také dobrým zvykem většiny věřících modlit se samostatně před jídlem a po probuzení.

Slavnosti Quentistů
Quentismus jakožto náboženství, které prosazuje skromnost, nemá mnoho vlastních slavností, jeho věřící však nejsou odrazováni od účasti na světském veselí, budou-li se tam chovat střídmě. Jediná plošně rozšířená a pravidelně dodržovaná slavnost zasvěcená pouze uctívání boha lásky, se nazývá Hodování. Hodování - Quentisté se sejdou po týdnu půstu v hostinci a prohýří celou noc. Oslava začíná spirituálně - pějí se bohoslavné zpěvy, kterých se účastní každý přítomný, a následně pak nastane deset minut naprostého ticha, které je zasvěceno modlitbě. Poté však začíná oslava lásky a života a Quentiho přízně tak divoká, jako byste ji čekali. Jídlo a alkohol teče proudem i v té nejkonzervativnější církevní odnoži. Tanec a smích je velmi žádaný. Samotná církev tuto noc uznává i požívání drog, ale jenom těch, které vzbuzují pocit blaha a potřebu se smát. Některé odnože Quentiho věřících, zejména mimo Daerii, si však vykládají Hodování jako svátek lásky a potěšení i to toho mnohem fyzičtejšího rázu a v jejich verzi je zvykem podávat mimo uvolňujících substancí i antikoncepční lektvary a pouštět se do radovánek, které na rozdíl od Hodování konzervativních Quentistů nejsou přístupné mládeži.

Vztahy s ostatními náboženstvími
Co se náboženské diverzity týče, Quentisté jsou, jakožto vyznavači boha lásky a štědrosti, zpravidla tolerantní k ostatním lidským vírám - Spiritualismu a klasickému Solarismu - a nevykazují žádnou zášť ani vůči vyznáním typická pro elfy, ať už naturalismu nebo jeho exotickým sestrám. Vlkodlačí náboženství je, stejně jako vlkodlaci samotní, něco, na co se v hlavních epicentrech quentistické moci donedávna hledělo se strachem a nepřátelstvím, a ačkoli se s politickým přijetím Smečky mezi lidské spojence vztahy vylepšily, strach z neznámého stále přetrvává. Jediné náboženství, proti kterému stojí Quenti a jeho věřící v přímé opozici, je “noční” Solarismus populární mezi upíry.









Solaristé jsou jistou dvousečnou zbraní. Toto náboženství vyznávají jak lidé, tak i upíři. Lidé převážně ze strachu z nadcházejícího možného vládnutí upírů, kdyby Slunce jednou zašlo a již nevyšlo, tedy by byl svět navždy ponořen do temnoty; a upíři z toho důvodu, že děkují Slunci za prodloužení života zase o další den s předpokladem, že alespoň jednou zajde nejméně o den více a budou moci vládnout celé Aerii.

Zvyky
Zvyky Solaristé moc nemají, jejich celá víra je postavena na principu řečení slov díků ke Slunci a každý večer položení misky medu na okno, neboť to je řečeno jako přivolávač Slunce. Upíři však dělají přesný opak a misku krve pokládají do sklepa, aby přivedli konečnou temnotu.

Využití v praxi
Toto náboženství se jeví jako nejvíce funkční, neboť před každým spánkem miska položená ne-upíry na parapet takzvaně zapřičiňuje další den světlo, zatímco upíří miska položená těsně před svítáním do sklepa zaručuje opětovné navrácení temnoty po probuzení. Bytosti jsou tedy obecně šťastné z domnělého naklonění Boha v jejich prospěch.









Rozšíření náboženství na ostrově Aeria
Myšlení a život elfů na v Daerii je z převážné části řízen v duchu Naturalismu, který má silný vliv na podobu elfí kultury. Objevují se však i výjimky, mezi které patří i pár jedinců vyznávající božstva, jež jsou ostatním členům stejné rasy známá jen okrajově. Jedná se o rodiny, které buď mají kořeny mimo aerijský ostrov, nebo jedinci, kteří s tímto náboženstvím přišli do kontaktu jiným způsobem. Elfové obecně jsou vůči Argh'endelu tolerantní, jelikož se jedná o náboženství, které se v zásadních věcech shoduje s životním přesvědčením elfů vyznávajících Naturalismus. Bavíme se tedy hlavně o Noypře a lesních elfech. Vzhledem k převaze Naturalismu jsou však zvyky spíše soukromou záležitostí než-li věcí veřejnou. Bližší informace o zámořském náboženství má pouze hrstka obyvatel Aerie, proto je třeba si bližší informace dohledat herně - buď prostřednictvím setkání s osobou, jež Argh'endel přímo uctívá, či zná zvyky a principy zámořského náboženství z knih (Strážkyně).



Přihlásit se

Ostatní


Spolupráce

Eriniamus

iHogwarts

 
Grafika

Vypravěc Bunny
Martell

 
Poděkování

Terry Morco
Tir
Martell
Andromeda
Vypravěč Bunny
Koira
T-bolt
Alia