Náboženství
V Aerii je mnoho nejrůznějších náboženství, rozdělují se podle směru, počtu bohů i rasy těch, kteří víru uznávají. Tato náboženství jsou specifická pouze pro Aerii a pramení z filozofických směrů či významných událostí. Jsou všeobecně známá a jejich interpretace se může v různých oblastech Aerie lišit. Je tedy možné náboženství vnímat individuálně. Žádná víra není jen pro jednu rasu. Může se klidně ukázat upír, který věří ve spravedlivého Spirita či elf, který přináší obětiny vlkodlačím bohům. Tyto extrémy jsou ale raritou.

Je možné vymyslet si vlastní náboženství, zde uvedená jsou jen ta největší a nejrozšířenější. Je však nemyslitelné, aby na Aerii byla zavlečena náboženství reálná. Jedná se o smyšlenou hru plnou čar a bytostí z mýtů, vytvořit zde pravoslavnou církev uznávající neznámého mučedníka by bylo poněkud scestné.

Quentismus
V Aerii je mnoho nejrůznějších náboženství, rozdělují se podle směru, počtu bohů i rasy těch, kteří víru uznávají. Tato náboženství jsou specifická pouze pro Aerii a pramení z filozofických směrů či významných událostí. Jsou všeobecně známá a jejich interpretace se může v různých oblastech Aerie lišit. Je tedy možné náboženství vnímat individuálně. Žádná víra není jen pro jednu rasu. Může se klidně ukázat upír, který věří ve spravedlivého Spirita či elf, který přináší obětiny vlkodlačím bohům. Tyto extrémy jsou ale raritou.

Quentismus je nejrozšířenějším náboženstvím Aerie a podobá se reálnému křesťanství. Uznává hrdinu Quentiho, který vykonal pro svět mnoho dobrého. Údajně zabránil hladomoru, odrazil útok nepřátel, odvrátil kruté nájezdníky a položil základní kameny měst. Byl moudrým panovníkem a traduje se, že jeho krev stále koluje v žilách dnešních králů. I smrt se Quentimu vyhýbala, a žil tak déle, než kterýkoli člověk. Nakonec vystoupil na nebesa a přidal se ke Slunci, aby dohlížel a chránil svůj lid. Tato tvrzení jsou velmi stará a samozřejmě zkreslená. Je však více než pravděpodobné, že někdo takový skutečně žil. Quentismus je hlavně náboženstvím lidí. Objevuje se ale i u zástupců jiných ras – nejčastěji těch, které kdysi lidmi byli nebo v lidské přítomnosti vyrůstali.

Posvátnými budovami Quentismu jsou kostely. Ačkoliv je Quentiho zrak všudypřítomný, pouze v kostelech dokáže vyslyšet prosby svých věřících. Znamením víry je „svatý uzel“. Ten odkazuje na její pevnost a provázanost všech lidí. Z neznámých důvodů právě tento znak neuvěřitelně vadí upírům a jen pohled na něj jim způsobuje bolest. Toto náboženství si potrpí na zdobnost, kterou poukazuje na velikost a sílu víry. Quenti sám je pak často zobrazován pomocí soch, v kašnách, v kostelech jsou vyobrazeny jeho hrdinské skutky.

Filosofie Quentismu tkví ve spořádaném a spravedlivém životě. Podobně jako reálné křesťanství, i toto náboženství opovrhuje sobeckostí, obžerstvím, vraždou či krádeží. I zde věřící nosí symboly a stejně tak se i modlí. V kostele se najdou jeptišky, faráři i mniši. Modlitby i chvalozpěvy jsou všeobecně známé. Svátků je celá řada: nanebevzetí, různé půsty či připomínání si slavných vítězství. Narození Quentiho vychází na reálný Štědrý den.

Spiritualismus
Náboženství bílých mágů a léčitelů, které vychází hlavně z pomoci slabším. Věří v mocného a všudypřítomného ducha, Spirita. Tato božská entita vede své věřící v přesvědčení, že jejich posláním je pomáhat ostatním. Jen tak je možné dosáhnout ráje na zemi. Síla je v jednotě a čistotě. Ten, kdo se chová hříšně, ubližuje jen sám sobě. Spiritualismus odkazuje na posmrtný život a věří, že ten, kdo žil spořádaně, se dočká spasení a může se přidat k samotnému Spiritovi. Pokud se tak stane, mocný duch bude silnější, a silnější tak bude i víra. Ta samozřejmě umožňuje se kát, neboť Spirit je milosrdný a laskavý. Sám připravuje pro věřící těžké cesty a zkoušky, aby ohodnotil pevnost jejich víry. I tak může seslat svatý hněv na hlavy těch, kteří žijí životem hříšným a využívají ostatní ke svým vlastním zájmům. Duchovní forma je v tomto náboženství daleko důležitější než forma fyzická. Nelpí se tedy na bohaté výzdobě, složitých malbách či darech. Náklonnost Spirita si nelze koupit, lze si ji pouze zasloužit.

Quentismus je nejrozšířenějším náboženstvím Aerie a podobá se reálnému křesťanství. Uznává hrdinu Quentiho, který vykonal pro svět mnoho dobrého. Údajně zabránil hladomoru, odrazil útok nepřátel, odvrátil kruté nájezdníky a položil základní kameny měst. Byl moudrým panovníkem a traduje se, že jeho krev stále koluje v žilách dnešních králů. I smrt se Quentimu vyhýbala, a žil tak déle, než kterýkoli člověk. Nakonec vystoupil na nebesa a přidal se ke Slunci, aby dohlížel a chránil svůj lid. Tato tvrzení jsou velmi stará a samozřejmě zkreslená. Je však více než pravděpodobné, že někdo takový skutečně žil. Quentismus je hlavně náboženstvím lidí. Objevuje se ale i u zástupců jiných ras – nejčastěji těch, které kdysi lidmi byli nebo v lidské přítomnosti vyrůstali.

Spiritualismus má své kostely, kaple a svatá místa. Hlas modliteb je zde nejsilnější a je pravděpodobné, že budou právě zde vyslyšeny. Stejně jako Quentismus, i toto náboženství má své představené – kněží i mnichy (mnich označuje učedníka, mohou jím být muži i ženy). Jejich úkolem je pomoci všem, kteří jsou si ve svých krocích nejistí a v případě nouze je obrátit zpět na správnou cestu víry.

Toto náboženství úzce souvisí s Quentismem – Spiritualisté věří, že při vstupu Quentiho na nebesa se lidský hrdina spojil právě se samotným Spiritem. Mocný duch si tak uvědomil sílu lidí a od té doby na ně dohlíží.

Etheäl niä
V překladu se jedná o „pupen listu“. Jak lze očekávat, Etheäl niä je především náboženství elfů. Hlavním hybatelem světa zde ale není Bůh, ale samotná Matka příroda. Veškeré činy, které jsou konány, mají jít k ochraně přírody, neboť právě ta stvořila veškerý život. I elfové byli dle této víry zrozeni proto, aby žili s lesem v harmonii a pomáhali mu vzkvétat. Pouze spojení s přírodou může pomoci dosáhnout nirvány a vše ostatní je tomu podřízeno. Toto náboženství nevěří na zlo či dobro, rozlišuje pouze „Thänie“ (v překladu ‚lesní‘) a „Este“ (v překladu potulní/ztracení). Zatímco Thänie jsou si vědomi důležitosti přírody a snaží se žít v harmonii, Este dávají přednost vlastním zájmům. Tato stvoření přinášejí do světa chaos. Dle Etheäl niä je ale nesmyslné k těmto bytostem chovat zášť, či jimi pohrdat. Poukazuje na ně jako na děti, které stále nenašly správný směr. Právě toto náboženství může za obvyklou zdrženlivost elfů, a za to, že jsou mnohá jejich místa nepřístupná. I přes svoji rezervovanost je ale Etheäl niä nejmírumilovnějším náboženstvím v Aerii, které se snaží zachovat vše živé.

Quentismus je nejrozšířenějším náboženstvím Aerie a podobá se reálnému křesťanství. Uznává hrdinu Quentiho, který vykonal pro svět mnoho dobrého. Údajně zabránil hladomoru, odrazil útok nepřátel, odvrátil kruté nájezdníky a položil základní kameny měst. Byl moudrým panovníkem a traduje se, že jeho krev stále koluje v žilách dnešních králů. I smrt se Quentimu vyhýbala, a žil tak déle, než kterýkoli člověk. Nakonec vystoupil na nebesa a přidal se ke Slunci, aby dohlížel a chránil svůj lid. Tato tvrzení jsou velmi stará a samozřejmě zkreslená. Je však více než pravděpodobné, že někdo takový skutečně žil. Quentismus je hlavně náboženstvím lidí. Objevuje se ale i u zástupců jiných ras – nejčastěji těch, které kdysi lidmi byli nebo v lidské přítomnosti vyrůstali.

Etheäl niä nevyžaduje žádné kostely či náboženské předměty a symboly. Je to směr spíše filosofický, ač se v něm prvky náboženství projevují. Nejvyšším představeným je Strom Života (posvátný strom elfů) a jeho hlas, kterým je Strážce. Náboženství má mnoho svátků, které oslavují přírodu. Tato víra je v různým obdobách rozšířená i mezi elfy mimo území Aerie.

Od tohoto náboženství je odvozen myšlenkový směr zvaný Naturalismus. Jedná se o přístup, který uznává přírodní řád a principy, které v přírodě fungují. Ti, kteří se jím řídí nebo v jeho duchu uvažují, se snaží žít v souladu s přírodou a řídit se jejími zákony. Narozdíl o náboženství Etheäl niä, tento myšlenkový směr se rozšířil po celé Aerii napříč všemi rasami.

Solarismus
Staré náboženství, ve které nyní věří už málokdo. Vzniklo ve Věku krve, kdy zem ničili upíři. Jak název napovídá, jedná se o víru ve Slunce. Jeho paprsky odháněly nebezpečí, které kdysi upíři představovali. Postupem času se Slunci začaly připisovat i jiné vlastnosti. Přání štěstí a zdraví. Zlatý kotouč byl původcem všeho dobrého, zatímco temnota přinášela jen to špatné. Jedno ale nemůže být bez druhého, bez světla by nebylo tmy a naopak. Solaristé se modlí ke Slunci, aby každý den vyšlo a aby zalilo svými paprsky celou zem a odehnalo vše zlé. Věří, že pouze v jeho jasné záři tkví pravda a že noc je plná lží a klamů. Konflikt světla a tmy se mísí v každém člověku. Ten, kdo se oddává Slunci, je člověk čistý a plný upřímnosti, zatímco bytosti ukryté v temnotách jsou zlé a proradné, nehodné důvěry. Samotný Solarismus nemá potřebu chrámů, víra je všude tam, kam dopadá Slunce. Věřící často využívají předměty, které jsou zdrojem světla. Kněží této víry si oblékají žlutá roucha, putují krajem, a ač náboženství toto poselství původně neneslo, nyní s přicházející nocí hlásají katastrofické scénáře o konci světa a nadvládě tmy (Tmy?). Symbolem Solarismu je pak samozřejmě slunce.

Nocturno
Převrácená podoba Solarismu, která upřednostňuje tmu před světlem. Toto náboženství se rozšířilo mezi upíry, kteří slunečním svitem opovrhují. Věří, že zlatý kotouč je nástrojem slabých, kteří nemají sílu se o sebe postarat. Důvod, že každé ráno vyjde, je pouze ten, aby slabí mohli rozšiřovat své řady, a poskytnout tak dostatek potravy pro silné. A právě silní si v noci mohou brát, co se jim zlíbí. V temnotě tkví pravda, neboť je každý odkázán sám na sebe. Slunce ukazuje jen faleš a dává lživou naději kořisti, která je odsouzena k záhubě. Nejposvátnějšími událostmi Nocturna jsou úplněk a nov. Toto náboženství také nevyžaduje žádné symboly, kláštery či kněží – víra je všude tam, kam dopadá stín.

Nocturno zažilo svůj největší rozkvět ve Věku temna, kdy někteří jeho vyznavači začali uctívat Temnotu jako všemocnou entitu, poskytující ochranu a moc všem svým dětem. Symbolem Nocturna se stal nov, vyobrazují ho jako jednoduché vyplněné černé kolečko.

Varúlfurinn
V překladu se jedná o „pupen listu“. Jak lze očekávat, Etheäl niä je především náboženství elfů. Hlavním hybatelem světa zde ale není Bůh, ale samotná Matka příroda. Veškeré činy, které jsou konány, mají jít k ochraně přírody, neboť právě ta stvořila veškerý život. I elfové byli dle této víry zrozeni proto, aby žili s lesem v harmonii a pomáhali mu vzkvétat. Pouze spojení s přírodou může pomoci dosáhnout nirvány a vše ostatní je tomu podřízeno. Toto náboženství nevěří na zlo či dobro, rozlišuje pouze „Thänie“ (v překladu ‚lesní‘) a „Este“ (v překladu potulní/ztracení). Zatímco Thänie jsou si vědomi důležitosti přírody a snaží se žít v harmonii, Este dávají přednost vlastním zájmům. Tato stvoření přinášejí do světa chaos. Dle Etheäl niä je ale nesmyslné k těmto bytostem chovat zášť, či jimi pohrdat. Poukazuje na ně jako na děti, které stále nenašly správný směr. Právě toto náboženství může za obvyklou zdrženlivost elfů, a za to, že jsou mnohá jejich místa nepřístupná. I přes svoji rezervovanost je ale Etheäl niä nejmírumilovnějším náboženstvím v Aerii, které se snaží zachovat vše živé.

Barbarské náboženství, které vyznává hned několik bohů. Každý z nich má jiné vlastnosti a jejich uctívání a vyobrazování ony vlastnosti jedincům propůjčuje. Vzniká tak mnoho sošek či ozdob s jejich podobou. Každý věřící si ale volí jednoho boha, který se stává jeho patronem. Žádat dohled od všech je považováno za velmi neuctivé. Varúlfurinn nevyžaduje modlitby, díky talismanům a symbolům jsou bohové stále přítomni, a případné modlení je pouze známkou nedůvěry v ně. Při oslavách jsou jim však přiváděny obětiny, a to nejčastěji v podobě alkoholu a bujarého veselí. Po smrti čeká věřícího věčný lov po boku bohů, kdy se stanou součástí smečky svého patrona. Jak lze čekat, tato víra se objevuje nejčastěji u vlkodlaků.

Rigidoöss – Nejvyšší a nejsilnější z bohů, který ze svého těla stvořil svět. Je patronem válečníků, symbolizuje sílu, odhodlání a obětavost. Nese podobu vlka.

Siriel – Nenáviděná bohyně, matka upírů. Je bohyní stínů, lží, zbabělosti a zrady. Její symbol je u vlkodlaků neobvyklý, může být ale vypálen coby cejch zrádcům. Nese podobu můry.

Urufus – Starý bůh, který uplácal z hlíny první zvířata. Jedná se o boha moudrosti, života a míru. Dle náboženství je velmi dobrým přítelem elfů. Nese podobu jelena.

Nargh – Mladá bohyně, dcera Urufuse. Symbolizuje válku, divokost a smrt. Říká se, že právě Nargh tancuje na bitevních polích a doprovází válečníky na věčnost. Nese podobu černého pantera se třemi ocasy.

Sighiri – Nejmladší bůh, který je stále dítětem, je potomkem Nargh a Rigidoösse. Díky své hravosti je symbolem náhody, naděje a štěstí. Je také ochráncem dětí. Nese podobu liščete.

Rudas – Mocný bůh, který přinesl do světa kouzla. Je známý coby bůh dvou tváří, které odkazují na bílou a rituální magii. Je symbolem hádek, zlosti, ale i pomoci a zdraví. Má dvě podoby. Ta zlostná nese podobu železného býka, ta milá podobu bílého hřebce.

Dimity – Bohyně lesa, úrody, lovu a svobody. Mnohdy je vyobrazena na stromech či na sloupech uprostřed polí, ve snaze zvýšit tak úrodu. Dimity nese podobu orlice.

Inicoismus
Myšlenkový proud, který je spíše než na náboženství založený na prostém přesvědčení – mocní vládnou. Síla, která byla darována, musí být využita, aby jedinec mohl stát nad ostatními. Hierarchie v tomto náboženství je prostá – silnější vyhrává, vítězové píší historii. Absolutní svobody lze dosáhnout pouze na úkor slabých, kteří slouží jen k tomu, aby podpořili silné. Náboženství neváhá užít lež či klam ve snaze dosáhnout svých cílů. Razí tvrzení: „Účel světí prostředky.“ Jak lze očekávat, vyznavači této víry jsou často pronásledováni, neboť jednají na hraně zákona i morálky, často i za ní. Inicoismus dovoluje svým vyznavačům obracet se i na jiná náboženství ve snaze získat moc. Tato víra se objevuje nejčastěji u rituálních mágů, členů Podsvětí nebo upírů. Nevyžaduje žádné symboly, chrámy či motlitby, a neuznává ani žádné svátky.

Ateismus
V zemi, kde je běžná magie i nadpřirozené jevy, je velmi těžké nevěřit. Bezvěrců se ve světě pohybuje skutečně velmi málo a většinou je jejich absence víry dobře odůvodněna. Jedná se především o trestance, cizince, či ty, kteří byli svou vírou zrazeni. Někteří ateisté pouze hledají cestu zpět k bohu. Bezvěrci svoji nevíru obvykle tají, ve společnosti je málo chápána, a jedinec tak může být snadno odsuzován.