Upíři - RPG Famyok

Upíři

 

Základní charakteristika

Tajuplná rasa plná přetvářek, lží a intrik. Svou lstivostí jsou upíři známí, a právě to z nich dělá jedny z nejnebezpečnějších stvoření. Na rozdíl od vlkodlaků jsou upíři většinou zásadoví, chladnokrevní a dbají striktně na etiku své rasy. Díky vyhaslému srdci mají jistý problém projevit emoce, možná i právě proto působí vznešeně. Dbají na své jméno a hrdost, navzdory tomu, že se upíři nerodí, ale stávají z normálních lidí. Však tímto stáním se upírem se z nich stává jistá verze rodiny, které se velice drží.
Ačkoliv se to zdá zvláštní, někteří členové lidských rodů vychovávají své ratolesti pouze k tomu, aby se stali upíry. Nejčastěji se pak řadí do rodu Equides.

Upíři mohou sát jakoukoli krev. Panenská jim však přirozeně chutná nejvíce, nejméně ta vlkodlačí, či zvířecí. Běžná strava je pro upíry nepoživatelná, na jejich jazyku chutná jako popel a prach. Navzdory tomu krom krve mohou holdovat i alkoholu, jehož chuť cítit dokážou. Pokud je však do jakéhokoliv jídla, či pití - hlavně pití - přidána kapka krve, či i více, začnou upíři rozpoznávat jisté nuance v daném pití.

I když jsou upíři mrtví, stále si zachovali jisté znaky, růst vlasů, jisté fyzické potřeby, však některé zmizely. Jistě, třeba krev a plazmu mají ve svém těle pořád, však neobíhá, tedy pro její využití k opojným látkám.

Upíři z hloubi své podstaty nesnesou Vlkodlaky. Je pro ně naprosto oprávněné jim přezdívat jako ‘páchnoucí hadry složené do tvaru člověka’. Jen jejich přítomnost v upírech vyvolává nevoli a zvyšuje agresivitu daného jedince.

 

Vzhled

Ranien - Upíři klanu Ranien jsou středního vzrůstu. Mají tenké ruce a nohy. Na první pohled vypadají velmi drobně, což se naprosto nepodobá jejich tajné síle. Svou kůži mají velice světlou, jako kdyby přišli z Ledových Hor. Své oči mají nejobvykleji zbarvené do žluto oranžové barvy, ale vyskytují se i oči barvy modré, černé či zelené a bílé. V noci jejich oči slabě svítí, což jim umožňuje lépe vidět ve tmě. Nehty mívají řádně upravené, však tesáky stále perfektně ostré, naučili se je však skrývat. Oblékají se spíše nenápadně. Zpravidla se jedná o černý oděv v podobě - černých kožených kalhot, dlouhého černého kabátu, černé košile a vysokých černých kožených bot s odzvučenou podrážkou, aby nebyly slyšet jejich kroky.
Equides - Vzhledem nejvíce připomínají lidi. Mají průměrně vysokou postavu, však ohledně jiných tělesných proporcí se to velice liší, mohou to být upíři jak hora, i menší jako myš. Většinou delší vlasy. Barvy očí se liší, v rozmezí od fialových, přes žluté, oranžové až k tmavě hnědým. Oblékání mají stejné jako lidská šlechta. Honosné pláště, košile, hedvábné kalhoty pořádné body z nich dělají přímo elegány. Své tesáky mají poněkud menší, než ostatní dva rody a i své nehty mají řádně upravené.

Magistrav - Jsou lidem nejméně podobní. Jsou spíše mohutné postavy, své tesáky mají velice velké, takže jim přesahují z úst, pokud jsou hladoví. Disponují svalnatým tělem a obvykle rudě zbarvenýma očima. Oblékání nijak neřeší, dbají spíše na fyzickou zdatnost, takže je jejich oblečení spíše potrhané a lehce špinavé. Své diamantově ostré tesáky si pečlivě brousí, stejně jako jejich pařáty, které dokážou rozsápat nejednoho člověka. Kvůli jejich zjevu se moc na veřejnosti neukazují.

 

 

Přednosti, schopnosti a výhody
Jak je známo, mezi všemi upíry, i některými lidmi, bytosti temna jsou velice schopni při tajném pohybu a tichém boji.  Jsou velice rychlí, tedy nějaké pevné brnění z oceli, či jiného kovu by jim mohlo jen zavazet. Dávají tedy přednost lehčímu koženému brnění, či brnění, které bylo speciálně vyrobeno pro jejich rasu.
Upíři mají ve své sérii schopností jednu proměnu a to na netopýra. Napomáhá jim jak v pohybu, tak i pro jejich sledovací schopnosti. V boji jsou pro ně výhodou i další výcviky, od vyvolávání nemrtvých přes ovládání psychiky a jiných mentálních dovedností.
Upíři mají velice jasné a přesné smysly. Dovedou slyšet i cítit, či vidět věci, které by obyčejný člověk neviděl a ještě lepší zrak se u nich projevuje za naprosté tmy. Své řady rozšiřují pomocí jediného kousnutí u kterého nebylo zabráněno průniku jedu. Jak je jisté, upíři mívají tesáky, však ty jsou schopni nechat zmenšit do obyčejného lidského tesáku. Pravé tesáky se zjevují, když upír dlouho nejedl, nebo je neschopen se ovládat. Zvládají ještě rozeznat jiné rasy pomocí jediného nádechu vzduchu. Veškeré smysly jsou lepší než ty lidské, stejně tak mají upíři i větší sílu. Tyto smysly se dají přirovnat s úrovní k smyslům vlkodlaků.


Slabiny a nevýhody
Hlavním nepřítelem upírů je od pradávna slunce. Ne přímo světlo, ale čistě sluneční záření. Způsobuje z počátku lehké pálení, které následně přechází do rudnutí kůže až konečné vzplanutí osoby. Popálení od Slunce se následně regeneruje opravdu dlouho, proto se upíři zdržují už jen pro jistotu v přítmí.

Další slabinou vůči upírům jsou náboženské motivy a okvětní lístky růže. Jen pohled na ně přináší pro nemrtvé opravdu slabou bolest, jejich dotek je podobný, jako pro vlkodlaka stříbro, tedy způsobuje rudnutí až následné popáleniny. Zatímco okvětní lístky růže nepůsobí nijak fyzicky, však upíři nejsou schopni je zvednout, ani překročit. Také nejsou schopni se dotknout hlavice růže, či čehokoliv jiného, co je seskládáno z lístků růže, však stonku, pokud je oddělený od listů, se dotknout mohou.
Náboženské symboly, které upírům ubližují, musí být pouze z Quentismu, na ostatní symboly s náboženskými motivy jsou upíři zcela imunní.

 

Nov

Upíří super síla, regenerace a super rychlost je snížena na lidskou úroveň. Slunce jim neublíží, ale platí na ně okvětní lístky růže, stejně tak jim může ublížit téměř jakákoliv zbraň. Starší upíři se obvykle cítí mimo své koleje a naprosto rozhození z rovnováhy ze ztráty svých schopností. Za průběhu novu vidí stejně jako lidé.


Úplněk
Úplněk vytváří z upírů ty krvelačné bytosti, kdy často ztrácí svou lidskou stránku. Některé klany si ji však dovedou udržet. Při působení celého měsíce se všichni členové rasy upírů stávají nabití energií, naprosto silní i extrémně rychlí. Během úplňku si i někteří myslí, že jsou nepřemožitelné bytosti na celém světě, tedy pro veškeré ostatní bytosti i je samé je lehce nebezpečné se držet v jejich blízkosti.

 

Hierarchie

Pro postup na žebříčku u upírů je jediná možnost; a to zabít někoho nad nimi. Upír musí zabít šlechtice, ten zas monarchu a poté Learoma, jediný zádrhel byl, že kdyby zemřel Learom, zemřeli by všichni upíři.

Learom (Pán upírů.) Vytvořil 3 nejvyšší monarchy. Je to nejmocnější upír na celém světě a všichni z něj mají oprávněný respekt. Proto byl jeho “dětmi” zapečetěn do hluboké kobky, ze které není útěku kvůli květům růže. V průběhu času bylo umístění kobky ztraceno a lze nalézt jen po úplném průzkumu starých textů. Nyní Learom čeká na vysvobození, aby se mohl znova ujmout vlády nad celým společenstvím upírů.
Nejvyšší monarchové (3) - Byli vytvořeni původním upírem, však po mnoha letech neshod mezi Nathar, Vladidar a Riviera byla vytvořena smlouva o vzájemné, však ne příliš propojené spolupráci. Klan, který založila Nathar, pojmenovala Equides, byla ze všech asi nejvíce pro vzájemnou soudržnost upírů jako jednoho celku.  Klan od Riviery, který pojmenovala Ranien, bojoval proti Magistravu a jeho krutosti pomocí lží a různých tajných taktik. Byl znám svým množstvím uchovaných znalostí ohledně schopností i historie. Poslední klan, založený Vladidarem, pojmenovaným Magistrav, byl ten nejkrutější vůči nim. Vybíjel si svou zlost jak na ostatních rasách, tak i mezi Monarchy. Nakonec se však původní monarchové spojili pod jediným úkolem a to uvěznit Learoma. Po úspěchu již tato spolupráce trvá do přítomnosti a klanová rozdílnost se v průběhu staletí  zažila do genetiky krve, tedy je nemožné si změnit klan.

Upíří šlechta - Vytvořeni třemi nejvyššími monarchy. Jsou vrchními přisluhovači svých stvořitelů. Mají zlepšené smysly, větší rychlost  a sílu. Jsou schopni vytvořit nejmladší upíry, však jejich povinností je, aby tyto upíry zabezpečili a naučili je jisté základy do života. Pokud však upíří monarcha zemře svou vlastní vůlí, monarchou se stává ten upír, který byl na tu pozici trénován od svého stvoření, tedy do jeho krve bylo postupem přidáváno čím dál tím víc krve monarchů.

Upír - Vytvořen upířím šlechticem, mají přibližně stejnou sílu jako nevytrénovaní vlkodlaci, tedy jsou stále silnější než lidé. Mohou vytvořit sobě rovné upíry, však ti již nejsou schopni pohybovat se po již daném žebříčku, pokud není zabit upíří šlechtic, který vytvořil jejich stvořitele.

Pravidla

Hierarchie má na upíry docela vážný dopad a tedy se poměrně přísně vážou i pravidla. Pravidla, která nejsou přespříliš proti lidské, tedy upíří nátuře. Pokud je však někdo hrubě poruší, následuje trest, který je pečlivě vybírán tak, aby seděl na jakéhokoliv upíra. Upíří klany se považují za vnitřní rodinu mezi upíry, však občas se stane, že se některé klany porvou až dojde k několika znovu-lomeným vazům.

Samotní monarchové a šlechtici, jako jedni ze silnějších upírů, se řadí před své poddané a snaží se je bránit před čímkoliv špatným pro jejich bytí. Každý Monarcha jednoho klanu se však s touto obranou vypořádává jinak.

Pravidla upírů:

Nepřipravíš o život jiného upíra, pokud to nebylo nařízeno trestem.

Nezradíš upíří rasu ani jejich spojence, jen pokud tě on nezradil první.

Nepřeměníš člověka ze svého vlastního potěšení.

Jakékoliv snahy o infiltrování do upířího klanu je asi jako snažit se ukrást korunu z královniny hlavy, kdyby tedy nyní nějakou měla. Každý v klanu zná svého souseda, jméno, původ, oblíbenou značku krve, přesto upíři respektují mezi sebou jisté soukromí. Každý nový upír je pozván do upíří rezidence pro seznámení se s Monarchy a k určení měnitele a hlavního klanu.

 

Klany

Otázky ohledně změny klanu upírů jsou řešeny již mnohá staletí. Občas se našlo pár jedinců, kteří byli v přeměně pokousáni od více upírů, tedy se účinky jejich klanových jedů smísily, a pak byl jedinec z více klanů. Však celkový přechod mezi klany není možný poté, co je jedinec právoplatným upírem. Každý člen klanu dovede vycítit svůj klan v ostatních i kdyby byl jen menšinou. Tato schopnost se přirovnává ke zpívání krve.

Ranien

Klan Ranien je považován spíše jako za rodinu, než za pouhou krevní příslušnost.  Jsou to mistři podvodů a různých klamů. V bitvě nejčastěji volí taktiku, že jsou zranění a slabí, a poté zaútočí ze stínů, když to ani útočník a ani obránce nečeká. Jednají dle motta: ‘Na výsledcích záleží, na pravdě ne.’ Na upíry, z klanu Ranien, je odkazováno jako na Pány noci. Díky jejich perfektně vyvinutým schopnostem v neviditelném pohybu a útoku si tento odkaz patřičně zasloužili.

Equides

Tento klan považuje zbytek světa za čisté zlo a jediný mjeho řešením a uvedením všeho do správných mezí je soucit a laskavost. Jsou známí svou nekonfliktností a schopností o zachování znalostí a schopností. Jejich výraznou zkušeností je schopnost naprosto nepozorovatelně ovládat chování druhých pomocí manipulace jak s člověkem samotným, tak i jeho vzpomínkami, chováním a city. Byli trénování již od doby, co byli lidé, aby se stali těmito mistry.

Magistrav

Klan Magistrav je znám svou silou a krutostí.  Milují, když na ně ostatní odkazují jako na ty pyšné a obáváné bytosti, které zničí všechny, kteří jim vyhrožují. Hlavním druhým znakem je, že jsou neschopni se vzdát své chuti na krev a postupem tisíciletí si vyvinuli jedinečný krevní otisk, že nemohou pít nic jiného, než ženskou krev. Bývají čistě ovládání svými pudy a jen za působení novu se s nimi dá něco probírat.

 

Náboženství

Solaristé jsou jistou dvousečnou zbraní. Toto náboženství vyznávají jak lidé, tak i upíři. Lidé převážně ze strachu z nadcházejícího možného vládnutí upírů, kdyby Slunce jednou zašlo a již nevyšlo, tedy by byl svět navždy ponořen do temnoty; a upíři z toho důvodu, že děkují Slunci za prodloužení života zase o další den s předpokladem, že alespoň jednou zajde nejméně o den více a budou moci terorizovat celou Aerii.

Zvyky

Zvyky Solaristé moc nemají, jejich celá víra je postavena na principu řečení slov díků ke Slunci a každý večer položení misky medu na okno, neboť to je řečeno jako přivolávač Slunce, však upíři dělají přesný opak a misku krve pokládají do sklepa, aby přivedli konečnou temnotu.

Využití v praxi

Toto náboženství se jeví jako nejvíce funkční, neboť před každým spánkem miska položená ne-upíry na parapet takzvaně zapříčiňuje další den světlo, zatímco upíří miska položená těsně před svítáním zapříčiňuje opětovné navrácení temnoty po probuzení. Bytosti jsou tedy obecně šťastní z domnělého naklonění Boha v jejich prospěch.

Vztah s rasami
Pro upíry byli lidé vždy jen pochoutka, takový menší dezert a zákusek. Nikdy je nepovažovali za nějaké extra velké nepřátel. Občas se spíše nacházely názory, že lidé by měli být vyhubeni, však pak by nebyla žádná potrava pro to velké množství upírů, čili tento názor byl skoro okamžitě rozprášen. V poslední době se jejich vztahy spíše zhoršily, než zlepšily; a to z toho důvodu, že před pár lety byla zabita lidská královna a unesen korunní princ. Princ následně podlehl očarování z řad Monarchů a tedy se začal zapojovat o prosazení upírů a jejich zapojení a zlegalizování do celkového života.
S elfy měli upíři vždy naprosto neutrální a chladný vztah. Jistě, občas se objevilo i pár elfů, kteří měli jistý přátelský vztah s upíry, však kvůli rozdílnosti jejich uvažování a životnímu přesvědčení by jejich spojenectví asi nikdy dlouho nevydrželo.

Vztah s rituálními mágy se začal zlepšovat až v posledních dobách. V minulosti je nenáviděli stejně jako bílé, však od doby, co spolu uzavřeli spojenectví se jejich vztahy utužují čím dál tím víc. Právě k rituálům cítí upíři jistou loajalitu a podporu v boji proti vlkodlakům. Naproti bílí čarodějové jsou přesný opak vůči rituálům. Upíři by je nejraději použili jako perfektní sladidlo do čaje, protože se traduje, že jejich krev je extrémně sladká z množství ‘světlé’ magie.
Podle očekávání je vztah mezi upíry a vlkodlaky hluboko pod bodem mrazu. Již od prvního setkání mezi těmito dvěma druhy mezi nimi vyvstávají neshody a rozbroje. Vlkodlaci jsou u upírů považováni jako nesofistikované zvířata s lidskou podstatou, která však nelze na nic využít. Jsou bráni jako primitivní bytosti, které často nemohou ani psát, či číst. Přesto se může nalézt jistý vlkodlak, kterého upíři mohou mít v lásce a dovedou jej snést.

K ostatním upírům se často chovají přátelsky, pokud nejsou ve sporu, či v jiném podobném vztahu. Nejčastěji se pak tento spor řeší trestem, či rozmluvou. Trest je zvolen demokraticky mezi Monarchami.


Přeměna

Pokud se upír rozhodne použít při sání jed, oběť jej může vysát i několik minut po kousnutí. Tato proměna lze šířit jen na lidi, či čaroděje. Pokud je pokousán elf, je možné, že zemře, nebo alespoň přijde o část svého života, který stráví v bolestné agónii z léčení. Totéž platí s vlkodlakem, však při kousnutí vlkodlaka za použití jedu je to lehce dvousečná zbraň. Neboť při použití jedu na vlkodlaka se upír začne na několik hodin nekontrolovatelně třást a jeho motorika a jemná koordinace je značně postižena.

Pokud však přeměnitelná bytost jed nevysaje, nebo nevyužije jiné prostředky k zabránění přeměny, začne se měnit. Tělo přepadne horečka a člověk se začne nekontrolovatelně třást. Jeho orgány selhávají a srdce zpomaluje. Tento proces trvá několik hodin až dní, než oběť zemře. Je možné ji však urychlit vlastnoručním zabitím bytosti. Další noc dotyčný povstane jako upír. Pokud upír aplikuje jed na jinou rasu, než člověka, tak oběť po smrti již jednoduše nepovstane.

Upír má při kousnutí na výběr, jestli chce svou oběť změnit do svého následovníka, není tedy pravidlem, že po každém kousnutí se daná bytost stane upírem.

 

Zvyky a tradice

Upíři jsou považovaní za velice sofistikovanou rasu spojenou s nekromancií a záhrobím. Je známo pár případů, kdy upíří zvyky i tradice byly porušeny a některé ztraceny, přesto se však většina starých a zachovalých tradic opakuje a přetrvává i do současných dob.

 

Předávání moci

Jakmile předchozí dva upíři dosáhnou oba věku šestiset šedesáti šesti let, jsou nuceni vyjít ven na Slunce a shořet pro budoucí generaci. U upírů je zakázáno, aby jakákoliv osoba vedla jejich zvyk navždy, protože navždy je u nich velice dlouhá doba.

Klanové schůze
Klanová schůze je událostí, která bývá jednou měsíčně svolána všemi představiteli klanů. V průběhu schůze se probírají a shrnují veškeré události, které se udály v minulém měsíci, či se mají stát v následujících letech. Během schůze se řeší i množství a vítání nových upírů. Na každé schůzi je po konci vždy přivedeno několik dárců krve. Upíří schůze obvykle probíhají v Upířím sídle, nebo občas na hradu Rituálních čarodějnic.

Spárování

Upíří alternativě lidského sňatku se přezdívá Spárování. Někteří věří, že spárování je dáno osudem a jakmile upír najde svou pravou lásku, musí se podvolit řízení osudu. Spárování upírů je podobně svazující jako jakákoliv kletba. Jakmile se upír spáruje, tak dává své polovičce přednost před vlastními i klanovými zájmy. Tato pozornost se poté stává až  nemilosrdnou. U upírů, pokud se opravdu spárují (tedy jejich vůně a podstaty se stanou jednou) a ne se jen po lidském oddají, neexistuje nic podobného rozvodu. Vždy je jen spárování a poté společná smrt. Někteří upíři se však místo společné smrti načas rozdělí, tedy mají jiné milence a milenky po čas odpočinku, pak to spolu s partnerem proberou a začnou nakonec spolu zase žít. Celý průběh Spárování spočívá v řečení slibů a následného oddání se jeden druhému jak duševně, tak i tělesně. Jako poslední zbývá pronesení kouzla a následnou záměnu své krve.

Pohřeb/Odchod

Upíří pohřeb, nebo-li odchod na onen svět je spíše akcí branou jako nový začátek, než konec. Jistě, všichni truchlí, že jejich známí po mnoho staletí odešli do věčných lovišť, však jejich místo je neustále nahrazováno novou krví. Po rozloučení se s upírem, či upířím párem, kteří následně odešli do východu Slunce se zbytek upíří rasy odkládá k spánku přes den a zbylé příslušnosti pohřbu pokračují po setmění. Upíři své mrtvé pohřbívají do mauzolea, či je jen dle přání mrtvého upíra rozpráší na jimi vybraném místě. Následně je po každém pohřbu staršího upíra uspořádán bál, kde je dostatek krve i alkoholu.

 

Oslavy nového měsíce

Každý první den v měsíci je do upířího sídla přivedena jedna pečlivě vybraná lidská oběť, ze které je povinen se napít každý upír decentním douškem z kalichu, do kterého byla krev nejdříve přelita. Slibují tak svou věrnost panovníkovi. Ti kteří se nenapijí, jsou vyloučeni z území.

________________

Důležitá poznámka
Výše uvedený text slouží hlavně k orientaci, co se rasy týká. Není pravidlo, že každý upír musí nést právě toto náboženství, či se chovat chladně při každé události. Každý charakter je jiný, a je pouze na autorovi postavy, jakou povahu a přesvědčení své postavě vdechne.



Přihlásit se




Odkazy

Ostatní


Spolupráce

 


Grafika

Vypravěc Bunny
Martell

 


Poděkování

Terry Morco
Tir
Martell
Andromeda
Vypravěč Bunny
Koira
T-bolt
Alia