Upíři - RPG Famyok

Upíři

 

Základní charakteristika

Jedná se o tajuplnou rasu plnou přetvářek, lží a intrik. Svou lstivostí jsou upíři známí, a právě to z nich dělá jedny z nejnebezpečnějších stvoření. Na rozdíl od vlkodlaků jsou upíři většinou zásadoví, chladnokrevní a dbají striktně na etiku své rasy. Mnohdy se stává, že postupem věku přichází upír o své emoční cítění, a díky dlouhému životu tak ztrácí lidskost. Mladí upíři jsou mnohdy energičtější a plní elánu díky nově nabytým silám, postupem času toto nadšení však upadá. Nastupuje mnohdy lhostejnost a apatie nad životem samotným. Není to však pravidlem.

Někteří lidé se dobrovolně nechávají pokousat kvůli vidině věčného života, převážně osoby z významných rodů odpůrců krále. Někteří vychovávají své ratolesti pouze k tomu, aby se staly upíry a vedli věčný život. 

Pro upíry je jedinou potravou krev. Běžná strava je pro upíry nepoživatelná, na jejich jazyku chutná jako popel a prach a navíc je neudrží při životě. Po požití většího množství jídla se dostavuje zvracení, bolesti břicha a nepříjemné pocity. Pouze krev je schopna udržet naživu dávno již mrtvé tělo. Navzdory tomu krom krve mohou holdovat i alkoholu, jehož chuť cítit dokážou. Navíc, kvůli jiné fyziologii těla se mnohem rychleji opijí než ostatní rasy, na druhou stranu alkohol se u nich velmi rychle odbourává, toto však neplatí o jedech ani o lektvarech. 

Srdce samotného upíra tluče také, při čemž rozhání krev do celého těla. Tempo je však výrazně pomalejší, a člověkem tak sotva zaznamenatelné. I když se stavba těla podobá lidské, mnohé orgány mají lehce změněný význam - viz žaludek, který dokáže zpracovat pouze krev. Upíři se stávají také neplodní, a to zástupci obou pohlaví. Rychlá regenerace má také za následek zpomalení ztráty či růstu svalového objemu. Upír tak během tréninku fyzicky sílí oproti ostatním rasám pomaleji, na druhou stranu, bez něj si udržuje fyzickou kondici delší čas, než začne strádat. 

 

Přeměna

K přeměně dojde teprve tehdy, pokud se upír rozhodne při sání krve vypustit do své oběti jed. Ten však na každou rasu působí zcela jinak.

Pokud je upíří jed vpraven do elfa či vlkodlaka, může zasažený jedinec cítit silnou nevolnost, malátnost, svalovou horečku a celkovou dezorientaci. Toto trvání je ovlivněno množstvím použitého jedu. Může se jednat o pár chvil, ale dokonce i dny. Jed pro tyto rasy však není smrtelný. Účinky jedu lze zvrátit pomocí lektvaru, či snížit dobu účinků pomocí vysátí jedu z rány.

K přeměně v upíra dojde tedy pouze u lidí a je jedno, zda se jedná o čarodějku či prostého člověka. Pokud dotyčný nepoužije lektvar tomu určený(první kapka, odolnost), dochází k postupné přeměně. Jed je možné také vysát (ačkoliv tato šance není stoprocentní), či zvrátit účinky určitou schopností. Oběť pociťuje obrovské bolesti, jak jeho vnitřní orgány postupně selhávají. Tělesná teplota klesá a svaly přestávají fungovat, až naprosto vypoví službu. Průtok krve arteriemi se postupně zpomaluje a srdce bije čím dál pomaleji, až se zcela zastaví. Následuje několikahodinový proces, při kterém se již mrtvé oběti orgány přetváří a přizpůsobují k životu upíra. Jakmile je přeměna u konce, jedinec následující noci povstane již jako upír. Může se stát, že během proměny zmizí i tehdejší zranění, není to však pravidlem. Proces přeměny nelze moc urychlit, pokud osoba zemře předčasně, než se jed stihne rozšířit do celého těla, již nepovstane jako upír. Pokud upír aplikuje svůj jed na jinou rasu než na člověka, k proměně nedochází. Každé kousnutí však nemusí nutně vést k proměně. Nejčastěji upír během sání krve svoji oběť nepřeměňuje, má na výběr, pokud jed aplikuje, či nikoliv. 

 

Smrt

Upíra lze zabít mnohými cestami. Nejjistější je však probodnutí srdce, či setnutí hlavy. Tyto dva orgány nemůže upír nikterak regenerovat, a to ani za pomocí výcviku. Účinné jsou přirozeně také jedy. Energií upíra je krev, a pokud ji ztratí ze svého těla příliš mnoho, může také umřít na vyčerpání. Sám upír také může umřít dobrovolně, nejčastějším příkladem je slavnost zvaná “odchod”, kdy starší upíři vystupují na slunce. Samotný upír však není věkem, krom občasné změny vzhledu, nikterak omezen. 

Upíří tělo po smrti tleje, jako každé jiné. Pokud je však ponecháno na slunci, začne se mrtvola rychle rozpadat v prach a po těle zůstane jen křehká kostra.



Vzhled 

Vzhled se od lidí prakticky neliší. Jedinými zvláštnostmi mohou být rudé oči a špičáky, které se mohou dle vůle upíra až několikanásobně prodloužit. Pokud je upír hladový a dlouho nepozřel krev, tyto zuby nelze skrýt a jsou stále vysunuty. Jelikož je jejich tělo mrtvé, nelze již nabrat další svalovou hmotu. Na druhou stranu, nemohou ji ani ztratit, a díky nemrtvému tělu mohou využít plný potenciál svalů. Postupem věku je obvyklé, že tělo upíra ztrácí pigment a jeho pokožka bledne, až se stane téměř bílou. Stejně tak se může ztrácet pigment i z očí upíra, které tak poté nesou krvavě rudou barvu. Tento efekt očí však mohou při soustředění potlačit, čímž se zbaví přílišné nápadnosti.



Nov

Upíří síla, regenerace a rychlost je snížena na lidskou úroveň. Slunce v tento čas nehrozí a během novu upírům neublíží dokonce ani předměty slunce nahrazující. Na druhou stranu, posvěcené zbraně zůstávají vysoce účinné a růže při doteku stále usychá. Zrak je snížen také na úroveň běžného člověka. I s tímto oslabením však nedokáže stále užívat technické předměty či předměty, které jsou svým efektem určeny pouze lidem. Díky chvilkové zranitelnosti a ztrátě energie se upíři cítí v toto období velmi slabí.

 

Úplněk

Jak lze očekávat, během úplňku upíry naplňuje krvelačná touha rozdrásat vše v okolí. Kdysi se pořádaly v tyto dny nájezdy na přilehlé vesnice a lidská obydlí, tento zvyk však postupem doby upadl. Úplněk naplňuje jejich nemrtvá těla ohromnou energií, což dává pocit naprosté nepřemožitelnosti a nesmrtelnosti. Je známo, že krev během úplňku chutná nejlépe, a mnozí upíři se na tuto tvář měsíce těší. Ačkoliv mladí a čerstvě proměnění upíři mají problém udržet svoji krvežíznivost, starší jsou onu zuřivou touhu schopni zcela potlačit. 

 

Hierarchie

Podobně jako u ostatních ras, i upíři mají svojí hierarchii. Posun v ní je podmíněn nejrůznějšími skutečnostmi. Nejčastěji je to čistota krve, odvíjející se od jedince, který upíra přeměnil. Také se mnohdy hledí i na věk, neboť s tím přicházejí zkušenosti i vědomosti. Nelze opomenout ani oddanost a vystupování upíra, stejně tak i jeho činy. Narozdíl od ostatních hierarchií v té upíří nelze klesat. Je však možné tituly sebrat a jedinec se tak stává anarchem, upírem, který je vyloučen ze společenství kvůli svým činům nebo otevřenému vystupování proti monarchii.

Monarcha - Monarcha je ve své pozici nejvíce vážený upír. Je brán jako šlechtic, který si zaslouží pouze to nejlepší. Není divu, že právě tak často i vystupuje. Monarchů může být více, při čemž se o osudech monarchie rozhodují společně. Právě monarcha určuje tituly ostatním upírům, a je právoplatný majitel Upířího hvozdu..

Kníže - Kníže je druhý nejvýznamnější titul, který může upír získat. Jedná se o možné nástupce monarchů, či monarchy budoucí. Mnohdy se stávají rádcemi monarchů, či řídí menší skupiny upírů. Knížetem se stávají pouze upíři proměněni samotným monarchou nebo ti, kteří byli při odchodu stávajícího knížete jmenováni.

Lord/lady  - Čestný titul věrného upíra, který svými činy přispěl k fungování monarchie. Může se tak těšit z obdivu ostatních upírů, coby hrdinové, či mocní přívrženci monarchie. Jejich slovo má ve společnosti upírů velkou váhu.

Věrný - Řadový upír, který ctí zákony monarchie a může se tak těšit plných práv právoplatných upírů. Jedná se o nejrozšířenější titul mezi upíry.

Mládě - Čerstvě proměněný upír, který stále hledá své dovednosti a schopnosti. Za jeho chování i vystupování odpovídá jeho stvořitel, který se tak stává jeho opatrovatelem i učitelem. Po naučení zvyklostem a návykům upír svého svěřence představuje monarchii, která poté rozhoduje o jeho dalším osudu. 

Sirota – Čerstvě přeměněný upír, jež by svým stvořitelem nedlouho po svém stvoření opuštěn, tito upíři jsou buď přijati jiným upírem, nebo se sami musí dostavit před upíří monarchii. 

Odpadlý - jedinec, který se nepodřizuje monarchii a nesklání se pod její vůlí. Navzdory tomuto přesvědčení není pronásledován ostatními upíry a může se mezi nimi tak bez větších problému pohybovat. Svým titulem poukazují nesouhlas s chováním monarchie, a tvoří většinou samostatné skupiny, které operují bez vědomí monarchie, nicméně neporušují její zásady. 

Anarch- upír, který je považován monarchií za vyhnance, nepřítele či zrádce. Jejich prezence je u ostatních upírů nežádaná, není divu, že je mnohdy za jejich dopadení slíbena odměna. Ve výjimečných případech je však možné, aby anarch navzdory svému titulu s monarchií spolupracoval, či dokonce aby mu byl navrácen titul.

 

Pravidla:

Upíři se řídí podle etických kodexů, které mohou měnit pouze monarchové samotní. Tato sbírka pravidel se nazývá Primogen, a pro všechny přívržence monarchie je tak zákonem. Porušení těchto pravidel se trestá podle závažnosti onoho porušení, porušitel má většinou možnost na vlastní obhajobu, pokud Monarcha nerozhodne jinak. Může se jednat o trest tělesný, vyhnání ze společenství a přirozeně také může propadnout trestu hrdelnímu. Anarchové tyto zásady ctít díky svému sociálnímu statusu nemusí.

Nejdůležitější pravidla Primogenu

Nelze zavraždit jiného upíra věrného monarchii, pokud tomu tak nebylo přímo nařízeno.

Je naprosto nepřípustná zrada monarchie či jejích spojenců. 

Je žádáno vyslechnutí monarchů a dbát na jejich vyhlášky, rozkazy i rozhodnutí

Nelze proměnit člověka za účelem své vlastní potěchy.

Je zcela nepřípustné jednat vrchním představitelům monarchie za zády o důležitých věcech, a zatajování důležitých informací. 

Každý upír musí co nejdříve po svém zrození uvědomit monarchii o svém bytí, ať už Monarchovi, či Knížeti.

Je zakázáno pít krev spojenců monarchie bez jejich výslovného souhlasu.

 

Klany

Kdysi byla monarchie upírů rozdělena na tři klany, které spadaly pod trojici vrchních monarchů. Tyto klany však mnohdy neměly stejné názory a docházelo tak ke sporům, jak mezi klany samotnými, tak i samotnými monarchy. Není divu, že po záhadném zmizení monarchů byly klany opět spojeny v jeden jediný. Ve světě lze však stále nalézt upíry, kteří stále hájí svůj mrtvý klan, a dbají na jeho hodnoty.

 

Stoupenci

Ne všichni upíři s přístupem monarchie souhlasí, ani se systémem její vlády. Odtrhla se od ní tedy menší část upírů, jejíž řady doplnili i ti, kteří se k monarchii také nehlásili. Těchto několik upírů začalo opovrhovat praktikami psanců, ať už s ohledem na využívání lidských bytostí, pravidlům, tak i k samotnému přístupu. Tato skupina sklonila hlavu před králem, a začala si tak říkat „Stoupenci“. Ačkoliv je král přijal za občany svého království a věnoval jim opuštěnou vesnici, nemají tito upíři stejná práva, jako běžní lidé. Nemohou volit, nosit v Ailmaru zbraně či se pohybovat po hlavním lidském městě po setmění, pokud k tomu není pádný důvod. Stejně tak mají přísný zákaz pití krve z obyvatel, kteří k tomu nejsou určeni. Na druhou stranu mohou Stoupenci počítat s ochranou, náležící všem občanům království, přísunem krve z vězňů a dobrovolníků, či mohou žít bok po boku s lidmi, kterými kdysi také byli. Každý Stoupenec získá „zlatý lístek“ – ten prokazuje důvěryhodnost tohoto upíra, při čemž je na lístek vyraženo jak jméno, tak i číslo, které je přísně evidováno tak, aby případný lístek nemohl zneužít nikdo jiný. Samotný zájemce o pozici Stoupence je přijat jen po přísném výslechu.

 

Náboženství

Mnoho upírů je bez vyznání. Díky dlouhému životu ztratili víru věřit v cokoli, krom sebe a ve svá rozhodnutí. I navzdory tomu se u upírů často objevují různá náboženství, která nejčastěji přechází z dob, kdy byl upír ještě člověkem. Logicky, Quentismus se objevuje u upírů téměř minimálně, neboť symboly právě této víry jim ubližují. 

Nejčastějším vyznáním u upírů je Temný Solarismus, mnohdy také nazýván termínem “Lunarismus”. Narozdíl od původního náboženství zde neuznávají Slunce, spíše jej proklínají, neboť jeho paprsky upíry spalují. Těší se naopak noci, vzývají Měsíc, aby zpomalil svou pouť a bil se se Sluncem o nadvládu ještě urputněji. Samotné náboženství má mnoho tradic a svátků. Přes prosté modlitby k noční obloze, až po bujaré oslavy slunovratů.

Víra samotná má pro mnohé upíry silný význam. Dle Temného Solarismu je právě Tma matka všech upírů, a Měsíc je jejich otcem, při čemž zplodili upíry jen proto, aby si podmanili děti Slunce, do kterých patří valná většina živých organismů. Právě proto se mohou hostit na jejich krvi, či využívat jejich mrtvá těla. Měsíc, otec, zvaný v tomto náboženství mnohdy jako “Khas”, je zdrojem síly. Pokud zmizí, jako je tomu při novu, ztratí se i síla z jeho dětí. Tma, známá jako “Irinia”, je zdrojem života, a při její ztrátě přichází smrt. Naposledy je tu Slunce, zvané také jako “Damir” - Ten je definicí smrtelnosti a konce, který se týká všech organismů na této zemi. A právě proto s ním jsou nesmrtelní nuceni stále bojovat. 

 

Vztahy s rasami

Lidé - Po celá staletí lidé byli hlavním zdrojem obživy pro mnohé upíry. Kdysi se proti nim v minulosti vedly války ohledně ovládnutí ostrova, nyní je vztah mezi nimi více než chladný. Každý si hledí svého vlastního území. To se však týká hlavně lidí, kteří sklání svoji hlavu před královstvím. Najdou se mezi lidmi i tací, kteří touží po nesmrtelnosti a s upíry úzce spolupracují, při čemž žijí i v jejich městech. Těchto lidí však je pomálu, a stejně jako upíři jsou vedeni jako psanci. V lidských městech nejsou upíři vítáni.

Elfové - Vztah je ryze neutrální, a to hlavně díky pojetí života a celkovému přesvědčení. Zatímco elfové jsou mnohdy spjati s přírodou a životem, upíři zastávají opačnou stranu barikády. Navzdory tomu mezi upíry a elfy byl jen jeden výraznější konflikt v historii při válce, na tu se však v průběhu let dávno zapomnělo. Rozdílnost názorů však téměř zamezuje jakémukoliv dlouhotrvajícímu spojenectví.

Rituální mágové - K rituálním mágům měli upíři vždy nejblíže. Jejich kruté nakládání s lidskou podstatou je mnohým upírům velmi blízké, a většinou mají i společné zájmy. Už díky tomu se podporují. Samsara se stala věrným spojencem Monarchie. Čarodějové, kteří do tohoto řádu nepatří, jsou však také respektováni, pokud dodržují a ctí pravidla. Upíři rituální mágy zpravidla nenapadají, a pijí jejich krev pouze při jejich svolení.

Bílí mágové - Jak lze očekávat, tento vztah není nejlepší, už jen kvůli jejich neochvějné víře ve vše dobré. Zatímco upíři dokáží ovládat nemrtvé a berou lidské plémě jako svoji potravu, bílí mágové dokáží léčit, oživovat a zavázali se nemohoucí lidi chránit. Tento vztah zhoršila i skutečnost, že právě bílí mágové jsou nepřáteli mágů rituálních. Není divu, že vztah těchto dvou ras není na nejlepší úrovni. I tak není nemožné, aby tyto dvě rasy spolu vycházeli. Jedná se však spíše o jedince, než celistvou rasu.

Vlkodlaci - Je naprosto oprávněné se domnívat, že vztahy mezi těmito dvěma rasami jsou na nejhorší možné úrovni. Už vzhledem k minulosti, kdy vlkodlaci byli stvořeni jako přirození nepřátelé upírů, je jasné, že tyto dvě rasy stojí téměř vždy proti sobě. Mnoho upírů bere vlkodlaky jako divoké, neurozené a primitivní bytosti, které dříve jednají, než přemýšlí. Málokdy dokáže upír byť vystát přítomnost vlkodlaka vedle sebe. I tak se najdou jedinci, kterého jsou upíři schopni respektovat a dovedou jej snášet. To se však stává opravdu zřídkakdy. 

Upíři - V jednání mezi upíry je dbáno hlavně na společenský status. Zatímco Anarchové jsou mnohdy přehlíženi či je s nimi jednáno jako s odpadem, Monarchové se můžou těšit veliké úctě. Obecně se upíři ke svému druhu chovají přátelsky, pokud mezi jedinci neprobíhá nějaký spor. Právě upíři vyhledávají nejčastěji společnost dalších upírů, neboť jejich zájmy i životní filosofie je mnohdy podobná.

 

Zvyky a tradice

Upíři jsou spjati vždy s nekromancií, záhrobím a tajemnem. Není divu, že tato rasa má mnohé tradice, které mnozí dodržují. Některé tradice upadají a jsou nahrazeny jinými, mnohé se však opakují a přetrvávají tak do současných dob. Jak lze také očekávat, na tradicích lpí hlavně vážení a starší zástupci této rasy.

 

Předávání moci 

Samotné předávání moci je slavnost, kdy upír postoupí na vyšší příčku v hierarchii. Mnohdy je doprovázena oslavou, jejíž velikost i délka závisí na pozici, na kterou upír postoupil. Ukořistění nižších pozic se většinou mezi upíry neslaví, mnozí pouze pokynou hlavou ve znamení respektu. K vyšším pozicím gratuluje i samotný monarcha, čímž vyjadřuje své uznání. Je přirozené, že při těchto oslavách teče mnoho krve pro každé hrdlo. Pokud je jmenovaný nový monarcha, je mu umožněno napít se krve od monarchy stávajícího, pokud tomu okolnosti dovolí, aby tak svou krev propojil s pokrevní linií všech monarchů. Tato slavnost se často spojuje s odchodem, není tomu tak však vždy.

 

Odchod

Upíří pohřeb, nebo-li odchod na onen svět je spíše braný jako nový začátek, než konec. Ačkoliv je upír nesmrtelný, po dovršení šesti set let života odchází sám vstříc slunci, aby byl spálen a zanechal tak místo mladší krvi. I když všichni mnohdy smutní, neboť staří upíři se těší velké váženosti a respektu ve svých řadách, bere se odchod jako součást života upírů. Po rozloučení se s upírem, či upířím párem, který následně odešel do východu Slunce se zbytek upíří rasy odkládá k spánku přes den a zbylé příslušnosti pohřbu pokračují po setmění. Upíři své mrtvé pohřbívají do mauzolea, či je jen dle přání mrtvého upíra rozpráší na jimi vybraném místě. Následně je po každém pohřbu staršího upíra uspořádán bál, kde je dostatek krve i alkoholu. Najdou se však i jedinci, kteří i po dovršení vrcholného věku tento obřad odmítají vykonat. Tyto výjimky se však musí často potýkat s odporem a ztrátou respektu od ostatních upírů.

 

Naonaka

Naonaka je zvláštní tradicí, která často bývá spíše soukromou záležitostí. Jedná se o zaručení se vlastní krví. Podobně jako u předávání moci, i zde je vybranému upírovi dovolena pít krev jiného upíra. Tento dárce se tak zaručuje za činy i věrnost obdarovaného upíra, ke kterému se tak váže. Je to nejvyšší gesto uznání, které samotný upír může nabídnout. Mnohdy se tento zvyk objevuje právě při předávání moci, či při začlenění Anarcha do monarchie. Pokud se však k Naonoce uchýlí monarcha, je běžné, že se ze soukromé záležitosti stane formální událost. Vybraní jsou tak před zraky ostatních označeni jako osoby, které si získaly jejich důvěru.

 

Elesia

Upíří schůze je událostí, která bývá svolána monarchou. V průběhu schůze se probírají a shrnují veškeré události, které se udály či se mají stát v následujících letech. Během schůze se řeší i množství a vítání nových upírů. Na každé schůzi je po konci vždy přivedeno několik dárců krve. Elesia obvykle probíhají v Upířím sídle, nebo občas na hradu Rituálních čarodějnic. Této slavnosti se často účastní i spojenci Monarchie, kteří jsou tak vítáni. 

Daikan

Jedná se o opak výše uvedené tradice, Naonoky. Jedná se o vyhnanství. Sebrání titulů a znehodnocení krve. Pokud se upír proviní porušením pravidel a zásad, stane se tak vyhnancem, Anarchem. Takto obviněný upír může požádat, zda-li tento trest bude chtít provést veřejně, či soukromně. Při veřejném trestu může zkusit ospravedlnit své chyby, vyřknout své záměry i omluvy. Tím se sice poníží před všemi upíry, při veřejném pokání může monarcha upírovi tento trest zmírnit, či dokonce odpustit. Pokud neproběhne ono veřejné pokání, Daikan probíhá soukromě, a to i bez přítomnosti provinilého upíra. V tomto případě se tak stává okamžitě Anarchem, jehož případné zabití není jakkoliv trestáno. 

 

Spárování 

Upíří svazek je jedna z nejstarších tradicí v upírském světě. Ačkoliv z tohoto partnerství nevzejde žádný potomek, jedná se čistě o citové zavázání, při čemž dvojice nemrtvých bude kráčet věčností bok po boku. Jak lze očekávat, svazek není příliš obvyklý, mnoho upírů dává přednost volnějšímu vztahu. Tradice není příliš složitá. Oddávajícím se stává starší upír, nejčastěji monarcha. Budoucí partneři smíchají svoji krev v poháru, ze kterého se poté napijí. Právo prvního napití není ovlivněno postavením ale pohlavím, první pije muž. Následuje slib věrnosti a poté oslava. Jelikož upíři žijí velmi dlouho, existuje přirozeně i možnost zrušení partnerství. Pokud je jedním z partnerů anarch, je při svazku začleněn zpět do monarchie. Pokud oba partneři spadají pod monarchii, při svazku získávají oba titul výše postaveného partnera. Toto neplatí pro monarchu - jeho partner dostává titul knížete

 

Festival noci

Tento festival trvá přesně tři dny, respektive noci. Upíři jej slaví okolo zimního slunovratu s tím že zimní slunovrat je poslední den kdy celý festival vyvrcholí. Tento festival vznikl jako oslava dlouhých temných nocí, jelikož právě tehdy je noc v největší své síle.

Na tento festival je Draycott vyzdoben do krvavě rudých barev a na každou noc je připraven program s tím, že poslední den je uskutečněn večírek v Upířím hvozdu. Samotný festival uvádí nejčastěji monarcha svým proslovem. Během těchto slavností jsou zváni všichni spojenci monarchie, brána Draycottu je tak mnohdy stále otevřená v tyto dny.

 

Festival spadaného listí

Další z oslav se odehrává na podzim. Tento festival většinou obsahuje hned několik soutěží. Od nejrychlejšího vysátí člověka, přes soutěž ve vysávání prasat (výklad toho termínu je pak na účastnících), po srovnávání krve ras i jejich postavení. Na rozdíl od jiných festivalů, který bývají i otevřené ostatním, je tento zcela uzavřený, případný návštěvník by se tak mohl lehce stát pro někoho hlavním chodem. Jak lze očekávat, tato oslava je velice krvavá, a rozhodně se nejedná nic pro slabé povahy. 

 

Dny přicházející tmy

Svátek pro rodinu a přátele, který je plný dobrého vína, panenské krve, společného trávení času a také dárků. Někdo to nazývá obdobou Vánoc. Avšak, tento svátek se slaví v létě, kdy noci jsou krátké a dny příšerně dlouhé. Upíři se scházejí, stejně jako to lidé dělají v zimě a slaví společně svátek, který oznamuje, že noci se budou znovu prodlužovat. Svátek vrcholí v den letního slunovratu, kdy je každý upír oděn do bílých barev, jež by měly symbolicky odrážet sluneční paprsky,oproti jejich časté černé barvě, jež je pohlcuje. Následuje několikahodinový průvod celým městem a končí v lese smrti, kde každý upír v duchu odříká svá přání, které chce v následujícím roce dosáhnout.

 

Přednosti, schopnosti a výhody

Jak je známo, mezi všemi upíry, i některými lidmi, bytosti temna jsou velice schopny při tajném pohybu a tichém boji. Jejich hlavní předností je síla a rychlost, která je díky nemrtvému tělu vyšší, než u běžných lidí (přibližně o 50%). Upíři také málokdy využívají brnění, často totiž spoléhají na svou regeneraci, která jim případná zranění okamžitě vyléčí. 

Upíři zvládají nejrůznější schopnosti. Jejich silnou stránkou je přirozeně nekromancie, neboť právě k záhrobnímu světu mají nejblíže ze všech ras. Mohou také lehce svým šarmem a intrikami přelstít nejednu mysl. Nelze opomenout ani na dříve zmíněnou regeneraci, teleportaci a další řadu jedinečných schopností.

Krom rychlosti a síly se upíři mohou také pyšnit lepším zrakem než průměrný člověk. Je uzpůsoben k pobytu ve tmě, a tak v ní vidí o poznání lépe. Po zdolání výcviku se tento smysl ještě zlepší. Zvládají ještě rozeznat jiné rasy prostřednictvím krve. Právě krev jsou schopni i cítit na větší dálku, nedokážou si ji však přiřadit k jedinci či rase. Vlkodlaka poznaji i bez okusení jejich krve, skrze instinkt vybudovaný z důvodů odvěké nenávisti. 

 

Slabiny

Hlavním nepřítelem upírů je od pradávna sluneční svit, ať už prostřednictvím slunce samotného, či magických itemů se stejným účinkem.Způsobuje z počátku lehké pálení, které následně přechází do rudnutí kůže až konečné vzplanutí osoby. Popálení od slunce se následně regeneruje opravdu dlouho, proto se upíři zdržují už jen pro jistotu v přítmí. Z toho důvodu jsou až světloplaší.

Další slabinou upírů jsou náboženské motivy Quentismu, jejichž dotek je pro upíra velmi bolestivý, podobně, jako působení slunce. Zbraně posvěcené těmito symboly jsou proti upírům velmi účinné, a zranění způsobená jejich používáním se velmi špatně hojí. I samotný pohled na symbol Quentismu způsobuje upírovi odpor. Upíři nejsou schopni bez vyzvání vstoupit do kostela Quentismu. Pokud však povolení dostane necítí se uvnitř mnoho dobře a může si přivodit stav odpovídající dávivosti, který ho rychle prozradí. 

 

Nelze opomenout ani na vztah upírů s růžemi. Ačkoliv tato trnitá rostlina upírům nikterak neškodí, pokud se jich upír dotkne, růže okamžitě uvadá. Tato květina totiž symbolizuje život a růst, dvě složky, které upír už jen svojí existencí vyvrací. Mnozí lidé se mylně domnívají, že právě růže upíry odhání, že jejich lístky nemohou překročit a jejich vůně je pro ně odporná. V každém případě, růže je jedna z možností, jak upíra bezpečně rozeznat.

 

Ani dlouhověkost není vždy tou nejsilnější stránkou. Ačkoliv upíři mohou získat během věčného života mnohé zkušenosti, paměť i mysl je stále omezena lidským faktorem (a to hlavně pamětí). Vzpomínky, pokud k nim nemá upír silnější citový vztah, a zkušenost postupem roků mizí, pokud není připomínána. 



Důležitá poznámka

Výše uvedený text slouží hlavně k orientaci, co se rasy týká. Není pravidlo, že upír musí nést právě toto náboženství, či se chovat agresivně při každé události. Každý charakter je jiný, a je pouze na autorovi postavy, jakou povahu a přesvědčení své postavě vdechne.



Přihlásit se




Odkazy

Ostatní


Spolupráce

iHogwarts

 
Grafika

Vypravěc Bunny
Martell

 
Poděkování

Terry Morco
Tir
Martell
Andromeda
Vypravěč Bunny
Koira
T-bolt
Alia